Drak je velmi oblíbeným symbolem jak v řecké mytologii, tak také v západní a východní alchymii. Jedním z nejznámějších mýtů v Evropě je boj svatého Jiřího s drakem, aby osvobodil krásnou princeznu (duši) ze sevření „nižšího“ života. V řeči Apokalypsy je to Michael, který zdolává moc draka, což se týká instinktivních energií – draka nebo hada nižšího života – a také vyššího duchovního vědomí, po nutné transformaci.
Mýtický mořský netvor Leviatan, nebo mnohohlavá Hydra, je nejprve hrozivý a jedovatý, protože bez transformace zažíváme svět jako hrozivý a nebezpečný. Tento netvor musí být přemožen hrdinou: Mardukem, Jiřím, Siegfriedem nebo Herkulem pomocí meče Ducha. Pak může konečně drak roztáhnout své tři páry křídel: těla, srdce nebo duše a hlavy nebo ducha. Harmonická jednota ducha, duše a těla je dosažena a může se pozvednout z hlubin materiálního světa.
V alchymii je to těkavý a dvojznačný Merkur, který musí být nejprve ve formě lezoucího plaza uvolněn z láhve. Je to prima materia nebo prahmota, ze které je vytvořeno Universum a která je během alchymického procesu přeměněna. Černý drak se změnil ve zlatého draka. Je osvobozen z vězení času a prostoru.
Ouroboros je dalším symbolickým drakem nebo plazem z hermetické a gnostické moudrosti. Tento had ze starého Egypta a klasického Řecka je vždy znázorňován s ocasem ve svých ústech a má mnoho vysvětlení. Jméno znamená „ten, který požírá svůj vlastní ocas“. Tento obraz se týká nekonečného kruhu neustálého vracení se na zemi. Na nejstarších vyobrazeních symbolizuje beztvarý chaos kolem uspořádaného světa (to byl Egypt). Egypt, který je zemí řádu a civilizace s vyšším cílem chránit Universum. Tím, že je zachován a chráněn věčný řád, může vystoupit nad tento chaos.
V Gnosi nám Ouroboros ukazuje jednotu všech věcí, duchovní a hmotnou, jejíž esence nikdy nezmizí, ale stále umírá a opět se rodí. Evangelium Pistis Sofie popisuje „sluneční kotouč jako dvanáctinásobného hada se svým ocasem v ústech“.
