Jako trojka v cyklu jedna – dvě – tři uskutečňuje ve vztahu mezi póly jedničky a dvojky změnu roviny, tak také šestka nás vede na úplně jinou úroveň ve vztahu mezi konkrétním materiálním světem s jeho duchovním nevědomím (světem čtyřky) na jedné straně a stávajícím se duchovně vědomým individuem (světem pětky) na straně druhé[1].
Cyklus čtyři – pět – šest představuje viditelné stvoření. Šestka zpřítomňuje svět živých, ve kterém jsou čtyřka s pětkou vzájemně svázány. Šestého dne stvoření podle Genesis byl stvořen pra-rodičovský pár a tím bylo stvoření dokončeno.
V přírodě nacházíme šestku v rozmanitých podobách jako základ života: uhlík, základní chemický prvek organického života, má atomové číslo 6 a počet protonů a neutronů v jádře 6. Benzenové jádro, základní stavební kámen organických sloučenin, se stejně tak zakládá na čísle šest. Jeho chemický vzorec je
C6 H6
Člověk potřebuje jako svůj základ života stvořený svět (rovinu čtyřky). Ten se opětovně vrací zpět do světla. Obě částice čtyři a pět se pokoušejí přes princip šestky navzájem splynout[2].
Geometrie nás vede v dvourozměrném prostoru k šesticípé hvězdě. Davidova hvězda sestává z jednoho shora dolů klesajícího trojúhelníku – což si můžeme představit jako materializujícího se ducha – a jednoho zdola nahoru směřujícího trojúhelníku – představujícího zduchovňující se hmotu. Oba tyto pohyby, dolů a nahoru, materilizujíce se a produchovňující se, představují jednotu. I zde je zřejmá nutnost polarity.
Čtvernost v prostoru je geometricky představována krychlí, která je ohraničena šesti čtverci. Krychle rozložená do roviny vytváří kříž a tím ukazuje čtvernost jako svůj základ.
Šestka patří k dokonalosti, protože způsobuje dokonalost ve světě. Židovští mystikové a kabalisté to vyjádřili názvem šesté sefíry, jejíž jméno je Tiferet, „Krása“.
Mezi čísly je šestka označována jako dokonalé číslo, protože součet jejích částí opět dává šest:
1 + 2 + 3 = 6
Šestka je číslo dovršené organizace ve hmotě. Umožňuje např. konstrukci souvislé plochy beze spár. Číslem šest byl charakterizován ideální stát. Tento symbol nám příroda ukazuje také ve tvaru včelích buněk.
Mnohé příklady v přírodě nám dovolují pochopit, že zjevení jednoty a dokonalosti je umožněno teprve pomocí polarity. Sněhová vločka vzniká tak, že na jádru (znečištění) se krystalizací vody vytváří šesticípá hvězda. Bez tohoto jádra by nemohla vzniknout půvabná struktura sněhové vločky.
Polarita a oddělenost tudíž nevylučují dokonalost, nýbrž k ní vedou. Tímto způsobem může být dokonalé pochopeno vědomím.
Šestka je také číslem sexuální síly člověka, která nutí k jednotě a dokonalosti. Její konečný cíl přesahuje spojení muže a ženy. Cílem je nakonec alchymická svatba, spojení očištěné duše s věčným Duchem. V pohádkách a mýtech je to znázorňováno rozličnými obrazy.
Způsob, jakým člověk používá sexuální sílu, závisí na jeho svobodném rozhodnutí. Může být zmařena v povrchnosti nebo se stát pramenem intuice a tvůrčí síly na vyšší úrovni, která obklopuje láskou všechny a všechno.
Číslo šest učí, že růst, úplnost a jednota se mohou zjevit, až když získáme schopnost rozlišování. Je-li tato schopnost dokonalá, pak šestka zaručuje vyvázání se ze zemského spojení a překročení hranic tohoto světa. V té míře zahrnuje cyklus 4 – 5 – 6 cestu vnitřního tříbení a očišťování vnímání, pocitů, chtění a jednání. Proto je nutné vyvinout a upevnit sebedisciplínu.
Tímto způsobem přecházíme k sedmičce.
[1] Michael Stelzner, Die Weltformel der Unsterblichkeit, s. 62 ff
[2] Michael Stelzner, Weltformel, s. 67 ff
