Od prvopočátku lidstva byla tajemství přírody zaznamenávána a znázorňována formou čísel, geometrických tvarů a symbolů. Ve starověku pociťovali lidé čísla jako duchovní hodnoty, které odhalovaly řád a strukturující sílu, pomocí níž vznikl kosmos, naše Země a původní elementy. Universální geometrie je věda, která se v naší době opět vrací do vědomí lidstva. Avšak podstatou této geometrie je něco docela jiného než geometrie, která se učí ve školách a týká se čísel, tvarů a rozměrů v přírodě. Mnoho vědců a filosofů vidělo a vidí v této univerzální řeči geometrie původní řeč universa. Staří ji nazývali posvátnou, protože její výchozí body zůstávají neměnné. Studovali její zákony, aby našli prazáklad nebo prapůvodní míru kosmu.
Dnes nám čísla připadají jako něco abstraktního, suchopárného, od čeho je lepší mít raději odstup. Matematika všeobecně není moc oblíbená. Ale v tomto článku nejde o matematiku, která se vyučuje ve školách. Moderní člověk ve své rozpolcenosti a rozptýlenosti z rozmanitosti věcí už ztratil přístup k prapůvodnímu významu čísel. Když se ho přesto podaří rozluštit, spojí nás s hlubokými znalostmi. Za čísly se ukrývá přístup k vnitřní struktuře a zákonům duchovního světa. Jsou to zrcadlové obrazy duchovních hierarchií a vývojové cesty duše jednotlivce a lidstva jako celku.
Čísla se vztahují jak ke hmotě, tak i k procesům duchovního uspořádání. V tomto článku bude o tom něco vysvětleno.
Číslo počítá a vypráví. Souvislost mezi „zählen“ (počítat) a „er-zählen“ (vyprávět) lze vysledovat nejen v němčině, ale také v holandštině (tellen, vertellen), angličtině „count“ (počítat) a „re-count“ (obšírně vyprávět), francouzštině „raconter“ (vyprávět) a „compter“ (počítat), v arabštině, hebrejštině a dalších jazycích.
Naše soudobé slovo „cifra“ pro čísla od nuly do devítky má svůj prapůvod v hebrejském slovu sefíra, což původně znamenalo „světlo, záře“. Deset sefír představuje praprincip kabaly. Jsou to tak zvané Boží emanace, jejichž působením vznikl svět. Viděno takto, naše slovo cifra, které k nám přišlo přes arabské sifr a latinské cifra, odkazuje k počátku světla, k božsko-duchovnímu původu čísel. Ve francouzštině slovo chiffre ještě dnes označuje druh tajného písma, tajný klíč. Tím se naznačuje, že jsou slova založena na číslech.
Propojení slov a čísel má fundamentální význam pro hlubší pochopení četných písem starověku, k nimž patří Starý a Nový zákon a Tora. Literární technikou, která byla nazývána gematria a která byla v antice velmi rozšířena, byly slova a věty spojeny s číselnými hodnotami, aby určité koncepce mohly být předávány zakódované.
Čísla jsou skryté síly. Ukazují praobrazy života a odhalují historii života a vědomí. Vypráví ji. Když porozumíme číslům, odhalí nám poznání o bytí, jeho vzniku, vývoji a určení. Jejich řeč v symbolech nám pomůže cestu života rozpoznat a rozluštit. Tak se čísla a cifry stanou klíčem ke skrytému.
Na historii čísel můžeme zároveň rozpoznat historii našeho vývoje. Podstata čísla se během vývoje mění od původně duchovně kvalitativní ke kvantitativní, zhuštěně materiální.
Při kvantitativním pojímání čísel se k jedné jednotce připojuje druhá, třetí atd., takže leží vedle sebe a každé číslo je větší nebo menší než to vedlejší. Jde o určování množství a velikosti, o zjišťování, kdo má více nebo méně nebo co má větší nebo menší hodnotu. S tím je spojen duševní postoj hromadění, porovnávání, co je větší nebo menší, chování „mít – chtít“, které měří a hodnotí svět podle množství a velikosti.
Kvantitativní pohled:
Původně však člověk nepočítal tímto aditivním, hromadícím způsobem, ale podle dělitelného, členícího principu, při kterém se nic z jednotky, celku, neztrácí, když se zobrazuje dvojka, trojka atd. Při tomto pojímání se jeví všechna čísla jako články nebo aspekty jedničky, která je v sobě zahrnuje. Čísla dvě, tři, čtyři atd. jsou potom jen zvláštní zobrazení jednoty. Tento kvalitativní způsob vnímání vidí každou bytost, každé individuum jako část celku a poznává také vlastní význam jen v souvislosti a spojitosti s Všehomírem.
Kvalitativní pohled:
V tomto článku se budeme zabývat kvalitativním způsobem pohlížení na čísla.
NULA
V západních zemích se nula začala používat a rozšiřovat teprve ve 12. století. V původním významu nepatřila k číslům. Ani její přidání, ani její odečtení od jiného čísla nezmění jeho hodnotu. Stojí-li ale za nějakým číslem, zvyšuje jeho hodnotu.
Nula se všeobecně vyskytuje v kombinaci s jiným číslem, které ji předchází.
Duchovně viděno zastupuje nula tu absolutní, na druhé straně existující a nepopsatelnou bytost Boží v její skrytosti, před jejím zjevením ve světě.
Zdroje:
Ernst Bindel, Gie geistigen Grundlagen der Zahlen
Michael Stelzner, Die Weltformel der Unsterblichket
