Seberealizace ve Vodnáři
Nemáme tedy co do činění s archontskými silami a mocnostmi, které chtějí čerpat svou energii z naší produkce éteru uvnitř i vně zeměkoule a mimo naši sluneční soustavu? Může tomu tak být, ale pouze do té míry, do jaké jsme v područí systémů moci, strachu a „zůstáváme v nevědomosti“; pouze do té míry, do jaké se nadále podvolujeme autoritě; a pouze do té míry, do jaké poslušně následujeme sen o blahobytu, pohodlí a komfortu ve světě, na úkor planety a dalších lidských bytostí, za což jsou mnozí zjevně ochotni vzdát se poslední stopy autonomní autority.
Pro seberealizaci musíte zůstat sami sebou, s věčnou a nekonečnou entitou duše, kterou skutečně jste. Pouze tímto způsobem se „efektivní“ Endura povznáší v gnostickém smyslu.
Popírání „kulturou starého světa“
Ještě více se toho ale na naší Zemi děje ohledně mnoha návštěv vesmírných lodí odjinud, které skutečně nezačaly jen v druhé polovině dvacátého století. Již v 60. letech 20. století napsal Jan van Rijckenborgh[1], že úřady tyto jevy popírají a média toto popírání následují.
Dr. Steven Greer[2] udělal nespočet pokusů vysvětlit tyto jevy – jsou jich tisíce! – a zveřejnit je, se záměrem poukázat na jejich pozitivní snahu z hlediska odpovědnosti za Zemi, lidstvo a sluneční soustavu. Je pravda, že mnoho lidí lpí na představě dobrých a zlých „mimozemšťanů“, protože si do nich antropocentricky promítají to, jak se lidstvo samo vidí. Ve skutečnosti, tvrdí Steven Greer, se musíme bát jen sami sebe. Jeho kladné ocenění aktivit vesmírných lodí s lidskou posádkou odjinud je především ve světle zvýšení vibrací vědomí lidské duše: vidí prostor pro univerzální jednotu duší ve smyslu Vodnáře, částečně díky dobrému kontaktu s našimi vesmírnými přáteli a zejména prostřednictvím lekcí, které nás mohou naučit.
Obstojí popírání?
Doposud toto odhalení nebylo úspěšné, nebylo povoleno, což je zvláštní, když si uvědomíte, že existují jasné důkazy, ale stává se to pochopitelným, když je ve vědě a v médiích určena dohoda, aby se v tomto popírání setrvalo.
Existují však nové informace související s tímto nepochopitelně rigidním popřením, totiž, že existují zájmy vlád a dalších mocností udržet toto dalekosáhlé poznání v tajnosti: ve světě existují společnosti, které považují za obrovskou hrozbu, pokud by se tyto znalosti staly veřejnými. A tyto zájmy a skupiny také hrají přímo do karet demiurgovi a Jaldabaóthovi, to znamená, že se snaží skrývat znalosti, které by mohly zmírnit strach, a prezentují použití skutečné kosmické elektřiny jako „nerealistické“. Snaží se astrálně zakrýt zdrojový materiál seberealizace v gnostickém smyslu a „vysát“ jej z našeho sebepoznání.
Přesto vzhledem k rostoucí expozici v přechodové fázi do Vodnáře vidíme, že je stále obtížnější nadále popírat, zesměšňovat nebo označovat zjevné jevy, jako jsou mimozemské vesmírné lodě a kruhy v obilí, za spiknutí. Zvláště když je stále více pilotů ochotno otevřeně nabízet posudky a vizuální podoby.
Věda se skrývá za starým paradigmatem
Například americká vláda je nucena hrát s otevřenými kartami a v dlouhodobém horizontu dát světu na vědomí to, co se velká interkosmická realita po desetiletí snaží sdělit. Strategicky důležití mluvčí stále požadují, aby odhalení bylo doprovázeno hrozivým varováním před hrozbou pro lidstvo na Zemi, kterou by naši nedůvěryhodní přátelé z kosmu nesli jako skrytou agendu. Navíc se vždy lze vědecky schovat za „neidentifikované = neidentifikovatelné“ a že jakékoli vysvětlení, které plně neodpovídá přijatým vědeckým kritériím, je spekulace. Například náhlé zmizení a/nebo stažení velmi vysokou rychlostí z oblasti radaru, což lze vysvětlit pouze dematerializovanými silami, které lze odvodit z uvedené elektřiny přítomné v kosmu v elektromagnetickém prostředí. Je zřejmé, že takové vysvětlení – jakkoli esoterické – je pro konzervativní síly materialistické vědy nepřijatelné.
Síla Hollywoodu
Jan van Rijckenborgh v knize Prázdný prostor neexistuje[3] naznačuje, že přátelská a velmi prospěšná pomoc kosmických lodí a jejich pilotů není bez jejich vlastního zájmu v tom smyslu, že jejich činnost je především sebeochranná. Nikde v rozsáhlém zpravodajství však není důkaz, že by mimozemšťané chtěli násilně dobýt Zemi a navenek zotročit lidstvo, nebo ještě hůř, zničit jej. To je ve skutečnosti také v rozporu s Nejvyšší radou pro službu lidským životním vlnám, která stanoví, že základní svobodná volba lidských životních vln musí být absolutně respektována. Několik moderních esoterických vyšetřovatelů hovoří o Nejvyšší radě nebo Galaktické federaci, která prohlašuje svobodu vůle pro pozemské lidstvo jako nezpochybnitelné právo.
Strach z násilí a ničení našeho druhu pochází z nás samotných jako lidstva, pravděpodobně z dávné minulosti, ale bohužel ho velmi podporují Hollywood a Netflix, očividně proto, aby na tom vydělaly. Síly, které vládnou a pěstují tento strach, byste mohli nazvat archontskými a používání strachu jako manipulativního nástroje milují politici, obchodní komunita a – bohužel – také vědci. Tedy mimo náboženství, kde jsou lidé zvyklí být manipulováni strachem! Jeden behaviorální vědec například prohlásil, že došel k závěru, že strach jako prostředek manipulace bude v politice koronaviru méně účinný:
Strach mizí jako v hororovém filmu. Pak musíte požadované chování stimulovat jiným způsobem.[4]
Nevhodná nabídka
V minulosti se však mimozemšťané pokoušeli ovlivnit pozemskou lidskou rasu k životnímu postoji, který byl prospěšný pro mimozemské bytosti. Mytologie téměř všech kultur jsou prostoupeny pokusy o to. Poslušnost polobohům byla vyzkoušeným a testovaným požadavkem, který přivedl ještě nezralé a možná DNA-upravené lidstvo k požadovanému respektu a dokonce oběti. Příklady toho uvádí Starý zákon i řecká mytologie.
Christina von Dreien se ve své knize Nakonec bude vše v pořádku[5] o pozitivních a negativních mimozemšťanech zmiňuje. V ní reflektuje, že někteří z „dobrých hochů“ nám v minulosti pomohli a že bez těchto milujících bytostí by teď lidstvo a země byly pravděpodobně mnohem horší, jak také naznačil Jan van Rijckenborgh.
Nesmrtelné jádro v nás: může to být pravda?
Prostřednictvím obnovujících sil Světla, které nás skutečně chce stimulovat ke skutečné lidské inkarnaci, stále více lidí zažívá, že strach je velkou psychologickou pastí. Při propagaci strachu z násilných mimozemských strategií – na kterou Jan van Rijckenborgh[6] naštěstí i pro nás poukázal – může vědomí v roce 2022 narazit na překážku kvůli velmi dominantnímu „oficiálnímu“ popírání zastaralým pojetím reality, které je inspirováno jednostrannou materialistickou kulturou, podporovanou médii, která jej papouškují. (Od 60. let se v tomto ohledu nic nezměnilo.) Kultura, která nás udržuje v nesprávném druhu nedůvěry: „To nemůže být pravda!“ Stejně jako byla po staletí podezírána, popírána, zesměšňována a zpochybňována gnostická myšlenka imanentního nesmrtelného jádra v každé lidské bytosti. Tento jednostranný materialistický pohled na skutečnost může v současnosti držet jako rukojmí i to lidské vědomí, které v zásadě přesahuje strach z násilných mimozemšťanů. Mezi mladými lidmi dochází k obratu, tak dalece, jak se nenechají vtáhnout ovládajícími médii a pokračují v samostatném myšlení.
Pravda starověkého gnostického evangelia
A… obrat může nastat také u vědců, jako je Coen Vermeeren[7].
Zdánlivě jako
plovoucí šílenství, které vzkvétá z humusové vrstvy racionální high-tech vědy,
jak naznačuje román Richarda Osingy Oblouk[8], ale který je ve skutečnosti v podstatě založen na ověřitelných datech. Odpor je pak pouze podezřením na „konspirační teorii“. Pak je také jasné, že Gnostické evangelium Pistis Sofie[9] je velmi zranitelné vůči takovému podezření, stejně jako jiné starověké gnostické texty. Skutečně lze činnost demiurga/Jaldabaótha považovat z pohledu mocenského myšlení za spiknutí.
Avšak skutečnost, že lze snadno označit za „konspirační teorii“ konzistentní a koherentní příběh sám o sobě, nemá pro realitu a pravdu odvěkého gnostického evangelia žádný význam.
Důkazy pro to jsou v tomto přechodném období stále jasnější: mnoho „nových“ esoteriků a exoteriků se rozhodlo pro úžasnou základnu znalostí gnostických evangelií, jako je Pistis Sofia a další gnostické spisy, zejména od doby, kdy se Nag Hammádské objevy staly známými.
Zdroje:
[1] Prázdný prostor neexistuje, Jan van Rijckenborgh, Rozekruis Pers, Praha 2001
[2] Hidden Truth – Forbidden Knowledge (Utajovaná pravda – zapovězené poznání), Steven M. Greer, Crossing Point Inc 2006
[3] Prázdný prostor neexistuje, Jan van Rijckenborgh, Rozekruis Pers, Praha 2001
[4] Denny Borsboom, NRC-Handelsblad, 29. května 2021
[5] In the End all will be Well (Nakonec bude vše v pořádku), Christina von Dreien, 2020
[6] Prázdný prostor neexistuje, Jan van Rijckenborgh, Rozekruis Pers, Praha 2001
[7] Bestaan gewoon UFO (UFO prostě existuje), vědecká studie, Dr. Ir. Coen Vermeeren, Obelisk boeken, Delft 2013
[8] Arc (Oblouk), Richard Osinga, Wereldbibliotheek 2021
[9] Gnostická mystéria Pistis Sofie, Jan van Rijckenborgh, Rozekruis Pers, Praha 2020
