O vědě a spiritualitě vychází stále více článků. Jako by se otevřely dveře umožňující setkání dvou zdánlivě odlišných světů. Nebo lépe řečeno, jejich opětovné setkání.
Abychom porozuměli tomu, co „otevření dveří“ může znamenat, musíme se uchýlit k představě, že historie lidstva se uskutečňuje v periodách, které podléhají různým kosmickým vlivům.
Tyto kosmické vlivy se utváří do té míry, do jaké jsou člověk a Země provázáni se souhvězdími, která patří našemu zvěrokruhu.
Může se to zdát jako dogma, ale ve skutečnosti to jednoduše souvisí s duchovním vnímáním světa.
Tento úhel pohledu je v rozporu s materialistickým pohledem na život, ve kterém se dějiny světa vyvíjí jako sekvence událostí, které závisí pouze na člověku. To však také může být dogma.
Ve skutečnosti celý život podléhá rytmu. Cirkadiánní rytmus těla, rytmus ročních dob, rytmus dní a nocí atd.
Rytmus, o který se teď zajímáme, je rytmus precese bodů rovnodennosti. Právě tento rytmus řídí vlivy, které přijímáme skrz souhvězdí.
A i když to tak v tomto okamžiku nevypadá, podívejme se, jak tento rytmus souvisí s výše zmíněným otevíráním dveří.
Ale než si povíme o důsledcích tohoto pohybu, vysvětleme si to jednoduchým způsobem.
Precese rovnodennosti
Země vykonává tři druhy pohybu. Otočení kolem Slunce za 365 dní, vlastní rotace – otáčka jednou za 24 hodin a pak je tu třetí velmi důležitý pohyb. Ve skutečnosti je to zemská osa, která opisuje kružnici podobnou té, kterou kreslí osa rotující káči, jednou za 25 800 let (toto číslo je přibližné). A to je příčinou toho, co nazýváme precesí rovnodennosti.
Slovo rovnodennost vyjadřuje to, že dny a noci jsou (v době rovnodennosti) stejně dlouhé.
Jarní rovnodennost nastává 21. března, což znamená, že v prvním jarním dni vidíme Slunce vycházet na ose jednoho souhvězdí a za 2 150 let vyjde v souhvězdí následujícím.
Tento pohyb se zdá být pomalý, protože Slunce se posune o jeden stupeň jednou za 75,1 let. Na obrázku lze vidět kružnici (pás) zvěrokruhu, kterým se Slunce pohybuje. To je rovina ekliptiky. Je zde také kružnice nebeského rovníku. Průsečík těchto kružnic nazýváme jarní bod. To je bod, ve kterém vychází Slunce v první jarní den. A jak jsme si již vysvětlili, Slunce se nyní přesouvá ze znamení Ryb do znamení Vodnáře. Tento přesun z jednoho znamení do druhého má své důsledky. Jsme tak vystaveni kosmickým vlivům odlišné povahy. A tyto vlivy působí přímo na všech úrovních projeveného života. Na fyzické úrovni, duševní i duchovní úrovni.
Každé znamení zvěrokruhu má svůj charakter. Pečeť, kterou se odlišuje od všech ostatních znamení.
Znamení Vodnáře symbolizuje postava člověka se džbánem. Také se mu říká Vodonoš. Ve skutečnosti vodu ze džbánu vylévá. Proto posvátná kniha Zohar říká:
Všechny neobjevené nebeské poklady a všechna tajemství po generace skrytá se ve věku Vodnáře vyjeví.
Skutečnost má dva aspekty
Je zde aspekt viditelných jevů a aspekt numinózní. Numinózní aspekt je událost objevující se sama o sobě, nezávisle na smyslovém vnímání. Tyto dva aspekty jsou neviditelné a představují podstatu všeho projeveného. Tyto aspekty mohou být přirovnány k ráfku a ose kola. Není nic, co by přerušovalo cestu od okraje ke středu. Jednoduše je to záležitost frekvence. Čím blíž se dostáváme do středu, tím vyšší je frekvence. Ale když se dostaneme do středu, dosáhneme hranice.
Tuto hranici ustanovil fyzik Max Planck. To znamená, že v daném momentě nelze nic měřit. Zde přicházíme k tomu, co fyzikové nazývají kvantové vakuum (kvantová prázdnota). Také vědí, že za touto prázdnotou je hrozivá energie – neznámý svět.
A právě zde může vyplynout na povrch duchovní vnímání světa, porozumění, které lze najít v různých naukách světa, které hlásají, že skutečnost je jedna, že není žádné oddělění Ducha od hmoty, jsoucna od podstaty, ráfku od osy. K překročení hranice, která nám brání poznat nebo zakusit to, co je za tímto tajemným kvantovým vakuem, je potřebná změna vědomí.
Nyní se můžeme vrátit k našemu předmětu zájmu, s vědomím toho, že vliv, kterému je lidstvo vystaveno, vliv Vodnáře, krok za krokem způsobuje rostoucí úroveň vědomí, umožňující propojení s vyššími frekvencemi. To znamená, že veškeré záření má elektromagnetický aspekt, rozšiřuje se v atmosféře a spojuje se s orgány každé lidské bytosti.
Dva účinky
Lidská bytost reaguje na tyto vlivy vzhledem ke své vlastní citlivosti a ke stavu vědomí. Tyto vlivy mají dva hlavní aspekty. Za prvé, mají přímý účinek na hmotu a za druhé, obsahují určitou informaci. První účinek je dematerializace. To znamená, že hmota může vyjevit své jemnější aspekty. Za prvé, člověk se stává vnímavějším k tomu, co je neviditelné. A za druhé, usnadňuje schopnost některých lidských bytostí naladit se na frekvence, které se projevují v kvantovém vakuu.
Druhý účinek je vyjádřen skrze informaci obsaženou v tomto záření. Na vyšší úrovni frekvence je vše projevené sjednoceno v síť, ve které jsou všechny body vzájemně provázané. Vědci této síti říkají „pole“. Toto bylo dokázáno ozbrojenými silami Spojených Států v roce 1986 (publikováno v časopise Nature, č. 320, v r. 1986). Hinduisté to nazývají Akáša. Tyto dva účinky vodnářského záření nám umožňují pochopit, jakým způsobem se otevřely dveře mezi vědou a spiritualitou.
V současné době lidská mysl a lidské srdce nepotřebují projít specifickými zkušenostmi k přímému rozeznání souvislosti mezi aspektem viditelných jevů a aspektem podstaty skutečnosti.
Dnes je stále více a více vědců přesvědčených, že za vším projeveným je hlubší smysl, směr, inteligence.
Jak řekl Albert Einstein:
… zjevně život nemá žádný smysl, přesto je nemožné, aby žádný smysl neměl.
