V současném stavu lidstva se zrcadlí všechny úrovně ve svých ztuhlých omezeních. V různých duchovních tradicích se podává vysvětlení, že člověk kdysi žil na vysoké božské úrovni a že se jeho původní podoba rozpadla jako křišťálové zrcadlo; a že nyní jde o to, znovu získat tyto úlomky a složit je dohromady. Mohl by to být motiv, který podvědomě zdůrazňuje „stezku hrdiny“? Tato stezka vyžaduje odvahu vydat se na stezku, takovou, jakou má jen hrdina, který vyráží v zoufalství a je připraven zcela se obětovat pro svůj úkol znovuzískání „skutečnosti“. Probouzející se člověk čelí takovému úkolu – bez ohledu na to, jak nenápadným se může zdát být. V science fiction eposu Matrix ztělesňuje tohoto probouzejícího se člověka nenápadný Thomas Anderson alias Neo.
Neo je řadovým zaměstnancem softwarové společnosti a přivydělává si po nocích jako hacker. Již protagonistovo jméno oznamuje bezprostřední obnovu, něco nového, možná zásadní změnu. Neo jasně cítí, že svět není tím, čím se zdá být. Hledá odpovědi na otázky, které ještě nezná. Mnozí z nás znají takové nebo podobné situace ze svých vlastních životů. Neova zvědavost je pohánějící silou, a tak se vydává hledat pravdu na Internetu, kde potkává záhadnou postavu zvanou Morpheus. Ten je hledán vládou jako nebezpečný terorista a je klasifikován jako nebezpečí pro systém. V řecké mytologii je Morpheus bohem snů a spánku. Hloubka jeho jména naznačuje, že bude v Neově procesu probuzení hrát důležitou roli.
Další důležitou osobou v dobrodružství, do kterého se má Neo pustit, je atraktivní Trinity: Pokládáním konkrétních otázek dává Neovi pocítit, že o něm a skutečném světě ví více. Nakonec přesvědčí Nea, aby se svěřil do jejích rukou, a tak iniciuje setkání mezi ním a Morpheem. Jméno Trinity se týká trojnosti v člověku, která musí být opět sjednocena, aby tvořila jednotu: duch, duše a tělo.
Skutečně chceš znát celou pravdu?
Při jejich prvním setkání konfrontuje Morpheus Nea s legendární otázkou, jestli chce skutečně poznat celou pravdu ohledně lidské existence. Neo to potvrdí, a tak činí první krok do skutečnosti, která je mu dosud neznámá. Zdá se, že si ještě není vědom dosahu svého zásadního rozhodnutí. Dospěje až na dno své existence. Kdysi trvala dlouhou dobu příprava k tomu, být schopen následovat výzvu, která byla vyryta na vstupu do Apollonova chrámu v Delfách:
„Gnothi seauton – Člověče, poznej sám sebe.“
Libanonský spisovatel a filosof Mikhail Naimy oznamoval poselství:
„Nežádej věci, aby sňaly svůj závoj. Odkryj sám sebe, a věci budou odhaleny.“ (in: Kniha Mirdad)
V tomto smyslu chce Morpheus povzbudit Nea, aby otevřel své oči, vnitřní oči, které poznávají opravdově a nezahaleně. Aby opravdu vstoupil do skutečnosti mimo iluzorní Matrix, je Neo Morpheem postaven před rozhodnutí vybrat si mezi červenou a modrou pilulkou: Vybere si červenou, což symbolicky představuje levou hemisféru mozku. Týká se to jednání na bázi hlubšího vhledu. Tím, že spolkne červenou pilulku a je připojen na speciální hadičky, je dosaženo spojení se skutečností. Neo „vidí“, poznává sám sebe a svět, ve kterém žije: probouzí se v temné a pusté bizarní krajině, ležící ve skleněném kontejneru naplněném rosolovitým obsahem. V těchto kontejnerech jsou lidé připojeni k počítačům pomocí kabelů podobných hadičkám, aniž by si toho všimli. Tito lidé žijí v iluzorním vnímání svobody a sebeurčení. Odděleni od skutečnosti jsou využíváni jako baterie, jako ohromné energetické elektrárny pro stroje umělé inteligence a jsou trvale energeticky odčerpáváni.
Proč mě mé oči tolik bolí?
Neo bolestně poznává, v jakém, jinak nevnímatelném vězení a iluzi lidstvo žije. Když se probouzí z této noční můry skutečnosti, ptá se Morphea:
„Proč mě mé oči tolik bolí?“ Morpheus odpovídá: „Protože jsi je ještě nikdy předtím nepoužil!“
Po tomto – v nejpravdivějším smyslu toho slova – „tripu“, Morpheus poučuje Nea o skutečnosti a ukazuje mu, že sestává z elektrických signálů a myšlenek, pocitů, vůní, dojmů a vnímání, které jsou interpretovány v mysli. Stroje se „krmí“ takříkajíc energií, která povstává z iluzí člověka. Neo později ztratí svůj fyzický zrak v boji se zrádcem, zato ale získá vyšší a intuitivnější vědomí. Tímto způsobem zažívá určitý druh „vzkříšení“. Poprvé na stezce pravdy je od něj odejmuta iluze týkající se Matrixu. Pak začíná boj za svobodu a vykoupení lidstva.
Království Boží, do kterého může vstoupit spravedlivý, se v Bibli nazývá Sión. V eposu Matrix je to jméno pro místo, kde žijí rebelové proti systému, to jsou ti spravedliví, kteří mají být osvobozeni a kteří, podle proroctví, budou vykoupeni „Jediným“ (The One). Jméno Neo je přesmyčkou The One. Zdá se být tím Jediným, kdo ukončí otroctví Matrixu, a tak zachrání lidi. Morpheus je přesvědčen, že Neo je tím Vyvoleným, Jediným, a začíná ho cvičit pro jeho hrdinský úkol impozantních rozměrů. Odehraje se iniciace, a tím začíná zápas o návrat ke zdroji. Hrdina Neo je „malým kamínkem, který spustí lavinu“! Tato metafora může být aplikována na všechny hrdiny. Frodo Pytlík v trilogii „Pán prstenů“ nebo Harry Potter také představují takové nenápadné hrdiny, kteří s podporou stejně smýšlejících spřízněných lidí dělají velké věci, aby obnovili přirozenou rovnováhu, původní stav. Stejně jako Neovi, je jim darována veškerá pomoc, kterou na stezce návratu potřebují.
V každém z nás spočívá predispozice k legendárnímu hrdinovi ze science fiction, pohádkového příběhu nebo mýtu, a je na nás, abychom pozorně naslouchali této božské predispozici a vydali se na stezku, kterou může každý člověk individuálně následovat – s pomocí nadpřirozených sil, samozřejmě. V hrdinských eposech je tato pomoc většinou symbolizována přáteli, učiteli a společníky. A nadpřirozená pomoc je vyjádřena v Žalmu 121:
„Pozvedám své oči k horám, odkud mi přijde pomoc.
Má pomoc přichází od Pána, který stvořil nebe a zemi.
Nenechá tvou nohu uklouznout; a ten, který tě ochraňuje, nespí.“
