Světelné aspekty v okovech
Co je dobro? Co je zlo? Třetí díl, pojmenovaný Harry Potter a Vězeň z Azkabanu, je o Siriovi Blackovi, nejlepším příteli Harryho rodičů. Na jedné straně jméno naznačuje zářící hvězdu a na druhé straně poukazuje na temnotu. Sirius byl křivě obviněn, že vyzradil Voldemortovi místo pobytu Harryho rodičů. Tak byl nevinně odsouzen na 13 let do Azkabanu, nejstrašnějšího vězení, střeženého mozkomory, kteří nemají pevnou formu, ale jsou mlžnými stvořeními, které kolem sebe šíří chlad.
Aspekty pravého já v člověku se vždy démonizovaly. Dělá se mnohé, aby se člověku zabránilo v návratu k sobě. Ti, kteří se v historii odklonili od oficiálního náboženství a nastoupili na mystickou a gnostickou stezku, byli chladnokrevně a s opovržením potíráni. Po útěku z Azkabanu je Sirius Black hledán Ministerstvem. Strážci zákona ho pronásledují. Harry se učí kouzlu Patronus, aby zahnal mozkomory. Když se síly vlastního archetypu stanou účinnými, roztrhnou řetězy předsudků, dogmat a sílu potřeb.
Voldemort
Čím více aspektů vnitřní síly Harry uvolňuje, tím blíže se dostává Voldemort. Harry má na svém čele jizvu, je poznamenaný smrtící kletbou, kterou na něho Voldemort vyslal, když byl malým dítětem. Láska jeho matky jej zachránila, její síly byly jako štít kolem Harryho, což odrazilo blesk zpět na Voldemorta, který následkem toho ztratil formu. Avšak na Harryho čele zůstala jizva a ukázalo se, že to vytvořilo trvalé spojení s Voldemortem. „Třetí oko“, nadpřirozené vidění, má své sídlo za čelní kostí. Znovu a znovu Harryho začíná pálit, během příběhu. Pokaždé, když Voldemort plánuje a uskutečňuje hrozné věci, se Harrymu toto „oko“ otvírá.
Voldemortovi přívrženci se nazývají Smrtijedi. Živí se duchovně vším, co se odchýlilo od věčného života. Jejich tvář se skrývá pod kápí. Není to jeden z největších strachů osobnosti, kterému by člověk mohl pohlédnout do tváře, do všeho, co je v něm skryté? Na levé paži jsou Smrtijedi označeni lebkou, z jejíchž úst se vine had. Usilují o opětovné vzkříšení Voldemorta.
V následujícím dílu, nazvaném Harry Potter a Ohnivý pohár, se odehrává rozhodující setkání s Lordem Voldemortem. Tomu se znovu podaří získat formu. Harry vyhrál hlavní mezinárodní turnaj. Pohár vítězství však byl začarován silami temnoty. V okamžiku, kdy se Harry dotkne poháru, v okamžiku oslnění ega, je vědomí uneseno na temné místo, na hřbitov. Voldemort a jeho přívrženci Harryho uvězní. Peter Pettigrew, zvaný Červíček, z něho odebere krev a smísí ji v kotli s jinými látkami. Odehrává se temný obřad.
Každý má takový pohár v sobě. Ve své nejvyšší dokonalosti by byl Grálem, avšak předtím se v mnoha vývojových fázích ukazuje nádoba duše jako ohnivý pohár, ve kterém jsou míseny mnohé věci. Právě zde Voldemort znovu získává svou formu. Princip ega se pozvedá v nové síle, získává v Harrym podobu. Při tom všem však zůstává spojen se silami duchovního středu; také je udržována otevřenost vůči nejvnitřnějšímu jádru jeho bytosti. Odtud jsou nyní aktivovány velké síly. Harrymu se dostává pomoci ochranné zlaté sítě a může uniknout. Nyní v něm vznikl ohromný oblouk napětí. Světlo a stín se staly velkými.
Boj postupuje do širších dimenzí, Voldemort se rozšiřuje do oblastí vědomí i nevědomí. Tak musí Harry projít vážnými krizemi, během nichž se jeho vědomí stává stále vnímavějším. Transformace člověka se navzdory lehkovážným slibům neděje „rychlíkem“. V dílu nazvaném Harry Potter a Fénixův řád jsou znázorněny stezky a poblouznění, kterými Harry nyní prochází. Jeho hluboká rozpolcenost se zrcadlí v osobnosti jednoho učitele, který mu vždy čelí jako oponent a způsobuje mu bolest a utrpení. Je to profesor Snape. Na konci příběhu se však Harry ke svému velkému překvapení dovídá, že Snape jej po celou dobu ochraňoval před nejtemnějšími propastmi.
Oddělené aspekty duše
Nyní však do nich musí Harry vstoupit. Propasti musí být naplněny duševní silou. Světelné přemostění není trvalým řešením. Ukazuje se, že jsou v člověku odtržené duševní aspekty, které mají navěky zachovat oddělení od nesmrtelného středu. J. K. Rowlingová je nazývá Viteály (Horcruxes). Nesmrtelná individualita (individuum znamená nedělitelný) se rozdělila ve své duševní oblasti, to znamená, že se od svého původu oddělila nejrozličnějšími způsoby. Vždy s tím byla spojena vražda, umrtvení ve vztahu k nesmrtelnému. Latinské slovo crux znamená kříž nebo kotvu, staroanglické slovo hor nebo har znamená duši. Duše následovala impulsy, které ji chtějí ukotvit v oddělenosti od božského.
V dílu nazvaném Harry Potter a Princ dvojí krve (jméno se týká Snapa a naznačuje rozpolcenost) začíná Harry s Brumbálovou pomocí stopovat odtržené části duše. Podstatné je, že jich je sedm, což je číslo týkající se úplnosti člověka. Brumbál zemře, když se pokouší nalézt a zničit jeden z Viteálů, s nasazením celé své existence – a to je moudrost minulosti. Byl Harryho předchozím zdrojem inspirace, byl tak říkajíc prostředníkem k nejvnitřnější bytosti. Nyní se vědomí musí stát autonomním, musí se posílit intuicí aktuálního okamžiku směrem k božské vnitřní bytosti. Být s tímto spojen, to je trpká stezka skrze temnotu vlastní bytosti. Protože v sobě nalezl kotvy, které oddělují člověka od jeho vnitřního Boha. V procesu je také Ron dočasně nevěrný – srdce začíná pochybovat. Harryho hůlka se předtím zlomila v bitvě s Voldemortovým hadem. Kouzelná hůlka je symbolem vůle.
Hermiona však zůstává Harrymu věrná; a Ron se vrací. Nové síly se aktivují ve správný čas. A tak je umožněno zničit pět ze sedmi Viteálů.
Poslední fáze: velká Oběť
Poslední dva však jdou hlouběji. Zde je nutné vystoupat do vyšších duševních dimenzí. Tak je dosažena poslední vývojová fáze, která je možná zde na zemi. Ta se představuje v sedmém dílu, Harry Potter a Relikvie smrti.
Jádro zla, jádro oddělenosti, podstata impulsu sebevyzdvihování se nyní tyčí v celé své velikosti. Aby mohlo být překonáno, musí být dosažena duchovní kvalita, která je připravena dát největší oběť, jakou lidská bytost může dát: oběť pozemského já. Voldemort uspěl a získává nejmocnější hůlku, jaká kdy byla vytvořena. Lidské usilující ego se ukazuje jako přemáhající stín. Avšak ve stejném okamžiku se probouzí Harryho vyšší duše. A ta se nezajímá o ego, ale o dobro a celek, lidskou existenci na zemi.
Bitva o Bradavice začíná, je to boj o člověka. Uspěje vědomí a stane se obrazem nejvnitřnější bytosti? Síly dobra se koncentrují stejným způsobem jako nepřátelské síly. Zesnulí, kteří byli Harrymu blízcí, ho doprovázejí, když je připraven obětovat se Voldemortovi, obětovat své pozemské já. Nyní v něm věčná, nesmrtelná duše převládá. Voldemort opět Harryho zasáhne svou kouzelnou hůlkou a netuší, že v sobě má Harry nesmrtelnost. Harry padá na zem. Smrtící kletba v něm něco zničila: šestý Viteál, který spočíval v jizvě na jeho čele. Touto obětí se Harry z velké části osvobodil od ukotvení ve světě přechodného života.
Sedmý a poslední Viteál je zničen činem jednoho z Harryho přátel, který původně patřil k nejslabším aspektům duše. To nejslabší se stává tím nejsilnějším. Když se to pozemské poníží ve službě celku, je povýšeno tím božským. Neville, Harryho přítel, usekne hlavu Voldemortova hada, nejdůležitější aspekt jeho vědomí, ve kterém spočíval poslední Viteál.
Tak je to jasné: v závěrečné bitvě se Voldemortova kletba odrazí zpět na něho a zabije ho.
Transformace na pozemské úrovni je ukončena. To původní a obraz, to nejvnitřnější a lidská bytost jsou navzájem uvedeni do souladu. Další průběh se odehrává v transcendentnu. Neboť hrdinova cesta nezná žádného konce.
Poznámka: Detailní vysvětlení symboliky v knihách o Harry Potterovi lze najít na http://harrypotterforseekers.com/
