{"id":92750,"date":"2022-06-01T07:12:20","date_gmt":"2022-06-01T07:12:20","guid":{"rendered":"https:\/\/logon.media\/logon_article\/svoboda-jako-predpoklad-dustojnosti-1-cast\/"},"modified":"2022-06-01T07:12:20","modified_gmt":"2022-06-01T07:12:20","slug":"svoboda-jako-predpoklad-dustojnosti-1-cast","status":"publish","type":"logon_article","link":"https:\/\/logon.media\/cs\/logon_article\/svoboda-jako-predpoklad-dustojnosti-1-cast\/","title":{"rendered":"Svoboda jako p\u0159edpoklad d\u016fstojnosti \u2013 1. \u010d\u00e1st"},"content":{"rendered":"

V\u016fle \u010dlov\u011bka \u2013 svobodn\u00e1, nebo v\u016fle zv\u00ed\u0159ete \u2013 zajat\u00e1?<\/strong><\/p>\n

Svobodn\u00e1 v\u016fle je charakteristick\u00fdm rysem \u010dlov\u011bka a jeho schopnosti reflexivity. T\u00edm se \u010dlov\u011bk odli\u0161uje od zv\u00ed\u0159at a dostal extra postaven\u00ed na vrcholu pyramidy. Je to pyramida potravinov\u00e9ho \u0159et\u011bzce. Materialismus modern\u00ed doby s sebou nesl tak\u00e9 to, \u017ee \u010dlov\u011bka porovn\u00e1val se zv\u00ed\u0159aty a ozna\u010dil ho jako homo sapiens<\/em>. Nen\u00ed modern\u00ed \u010dlov\u011bk jen nejchyt\u0159ej\u0161\u00ed opice? Opice, kter\u00e1 si opanovala p\u0159\u00edrodu, vn\u011bj\u0161\u00ed prost\u0159ed\u00ed. Vn\u011bj\u0161\u00ed nadvl\u00e1da, to byla cesta modern\u00edho \u010dlov\u011bka. Jak je to s vnit\u0159n\u00ed stezkou?<\/p>\n

Po \u010dem tou\u017e\u00edme?<\/strong><\/p>\n

Tou\u017e\u00edme po l\u00e1sce? Tou\u017e\u00edme po spojen\u00ed? Tou\u017e\u00edme po svobod\u011b? Tou\u017e\u00edme po uzn\u00e1n\u00ed a d\u016fstojnosti? Tou\u017e\u00edme po spravedlnosti? Kdo by neznal tyto touhy srdce.<\/p>\n

Av\u0161ak kolikr\u00e1t se \u010dist\u00e1 touha zbarv\u00ed krv\u00ed egocentrismu? Sobectv\u00ed, kter\u00e9 se nevztahuje pouze k m\u00e9mu \u201ej\u00e1\u201c, ale kter\u00e9 se rozp\u00edn\u00e1 na rodinu, rod, n\u00e1rod, st\u00e1t a mo\u017en\u00e1 celou zemi?<\/p>\n

Glob\u00e1ln\u00ed politiky maj\u00ed neust\u00e1le n\u011bjak\u00e9 c\u00edle. \u010casto dobr\u00e9 \u00famysly podp\u00edraj\u00ed na\u0161e stavby r\u00e1je na zemi. Pluralita postmodern\u00ed doby umo\u017e\u0148uje rovnost v\u0161ech p\u0159\u00edstup\u016f a \u0161ance v\u0161em skupin\u00e1m a jednotlivc\u016fm uplat\u0148ovat sv\u00e1 pr\u00e1va. St\u0159epy z rozbit\u00e9ho jednoho zrcadla pravdy se rozkut\u00e1lely do nejzaz\u0161\u00edch kout\u016f sv\u011bta a pavouk internet d\u00e1v\u00e1 ka\u017ed\u00e9 jednotlivosti mo\u017enost b\u00fdt vid\u011bna i b\u00fdt zapomenuta<\/em>. Av\u0161ak, pavouk se svou s\u00edt\u00ed n\u00e1s v\u0161echny dr\u017e\u00ed smotan\u00e9 a spoutan\u00e9, tak\u017ee svoboda je jen zd\u00e1nliv\u00e1. S\u00ed\u0165 den ode dne nar\u016fst\u00e1, a t\u00edm tak\u00e9 jeho sousto. Ob\u011btuje se lidstvo v narkotick\u00e9m spojen\u00ed s\u00edt\u011b? Kdo se vyrve ze zajet\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edho matrixu?<\/p>\n

V\u0161echny ideje, i ty nejp\u016fsobiv\u011bj\u0161\u00ed a tak kr\u00e1sn\u00e9, jsou v p\u0159\u00edrodn\u00edm sv\u011bt\u011b jen karikaturou pravdiv\u00e9ho obrazu vyza\u0159uj\u00edc\u00ed prav\u00e9 Ideje. V\u0161echny filozofie nakonec z\u016fst\u00e1vaj\u00ed tajemn\u00e9 a nepochopeny, proto\u017ee se n\u00e1m je neda\u0159\u00ed vid\u011bt ve sv\u00e9m celku a tedy tak, jak opravdu jsou.<\/p>\n

Politick\u00e9 ideje jako lidsk\u00e1 pr\u00e1va?<\/strong><\/p>\n

Pod\u00edvejme se trochu na re\u00e1lie na\u0161eho historick\u00e9ho v\u00fdvoje politick\u00fdch idej\u00ed. V obdob\u00ed osv\u00edcenstv\u00ed vznikly \u00fastavn\u011b-pr\u00e1vn\u00ed dokumenty, s nimi\u017e se spojuje vznik lidsk\u00fdch pr\u00e1v, v\u010detn\u011b \u0159ady svobod ob\u010dan\u016f a rovnosti p\u0159ed z\u00e1konem. Jako p\u0159\u00edklad uve\u010fme Prohl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1vislosti<\/em> (1776 v USA) a Deklaraci pr\u00e1v \u010dlov\u011bka a ob\u010dana<\/em> (1789 ve Francii, jako v\u00fdsledek revolu\u010dn\u00edch dn\u00ed). U\u017e by se mohlo zd\u00e1t, \u017ee v t\u00e9to dob\u011b odkouzlen\u00ed<\/em> z n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch b\u00e1chorek a pov\u011br byly politick\u00e9 vztahy velmi bl\u00edzko svobodn\u00e9mu religio<\/em>, co\u017e dokl\u00e1d\u00e1 existence \u010detn\u00fdch rosenkruci\u00e1nsk\u00fdch a zedn\u00e1\u0159sk\u00fdch spolk\u016f.<\/p>\n

Jak \u0161el \u010das, zastavme se nyn\u00ed v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m N\u011bmecku, kde dne 23. kv\u011btna 1949 nabyla \u00fa\u010dinnosti nov\u00e1 \u00fastavu, spole\u010dn\u00e1 pro v\u0161echny zem\u011b, tzv. Grundgesetz (Z\u00e1kladn\u00ed z\u00e1kon)<\/em>. Po v\u00e1le\u010dn\u00e9m utrpen\u00ed p\u0159ich\u00e1z\u00ed vlna k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho humanismu, kter\u00fd se projevil postupn\u011b v cel\u00e9m z\u00e1padn\u00edm sv\u011bt\u011b a dodnes je vzorem pro \u00fastavn\u00ed pr\u00e1vo na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, zejm\u00e9na pro mnoh\u00e9 asijsk\u00e9 st\u00e1ty (nap\u0159. Japonsko), d\u00e1le jmenujme ve sv\u011bt\u011b nap\u0159\u00edklad Izrael, Jihoafrick\u00e1 republika, USA a mnoh\u00e9 zem\u011b Ji\u017en\u00ed Ameriky, nebo n\u011bkter\u00e9 postkomunistick\u00e9 zem\u011b (\u010cesk\u00e1 republika, Slovensko a Polsko). Velmi p\u0159ita\u017eliv\u00fdm a inspirativn\u00edm je \u010dl. 1 Grundgesetz<\/em>, kter\u00fd mimo jin\u00e9 stanov\u00ed: \u201eLidsk\u00e1 d\u016fstojnost je nedotknuteln\u00e1\u201c.<\/em>[1]<\/a><\/p>\n

Koment\u00e1\u0159e ke Grundgesetz<\/em> se sna\u017e\u00ed vysv\u011btlit pojem lidsk\u00e9 d\u016fstojnosti, jak je stanoven v \u010dl. 1 a vysv\u011btlit jeho historick\u00e9 a filozofick\u00e9 ko\u0159eny.[2]<\/a><\/p>\n

Za v\u00fdrazn\u011b inspiruj\u00edc\u00ed se ozna\u010duj\u00ed dva filozofick\u00e9 koncepty lidsk\u00e9 d\u016fstojnosti, a to od renesan\u010dn\u00edho filozofa Gionvanniho Pica dela Mirandola<\/em> a Immanuela Kanta<\/em>. Ob\u011b jejich pojet\u00ed jsou autonomn\u00ed, to znamen\u00e1, \u017ee d\u016fstojnost \u010dlov\u011bk m\u00e1 nez\u00e1visle na tom, zda se chov\u00e1 mor\u00e1ln\u011b dob\u0159e nebo zle, tedy \u017ee d\u016fstojnost nen\u00ed ur\u010dov\u00e1na vn\u011bj\u0161\u00edmi podm\u00ednkami. U obou je d\u016fstojnost spojena se svobodou. U ka\u017ed\u00e9ho z nich je samoz\u0159ejm\u011b naprosto odli\u0161n\u00fd kontext. Ani jeden nem\u011bl v \u00famyslu napsat d\u00edlo v\u00fdhradn\u011b se v\u011bnuj\u00edc\u00ed lidsk\u00e9 d\u016fstojnosti a u obou je d\u016fstojnost margin\u00e1ln\u00edm term\u00ednem; vlastn\u011b st\u011b\u017e\u00ed m\u016f\u017eeme hovo\u0159it o pojet\u00ed.[3]<\/a><\/p>\n

Kantovo pojet\u00ed svobody a d\u016fstojnosti rozumn\u00e9 bytosti<\/strong><\/p>\n

Immanuel Kant<\/em> pracuje s pojmem d\u016fstojnosti rozumn\u00e9ho \u010dlov\u011bka<\/em>, kter\u00e1 se vztahuje jen k noumen\u00e1ln\u00edmu<\/em> \u010dlov\u011bku. Naopak phaenomen\u00e1ln\u00ed,<\/em> jevov\u00fd, \u010dlov\u011bk, kter\u00fd je racion\u00e1ln\u00ed zv\u00ed\u0159e, neboli Tiermensch<\/em> nem\u00e1 d\u016fstojnost, ani pr\u00e1va a povinnosti. D\u016fstojnost je v\u00fdrazem vnit\u0159n\u00ed hodnoty (nesm\u011bniteln\u00e9) noumen\u00e1ln\u00edho<\/em> \u010dlov\u011bka, inteligibiln\u00edho, metafyzick\u00e9ho, kter\u00fd nen\u00ed sv\u00e1z\u00e1n se smysly a emp\u00edri\u00ed.[4]<\/a> Tento \u010dlov\u011bk m\u00e1 racionalitu, pomoc\u00ed n\u00ed\u017e dobrovoln\u011b poslechne vnit\u0159n\u00ed p\u0159\u00edkazy k mor\u00e1ln\u00edmu jedn\u00e1n\u00ed, imperativy. Racionalita si opanuje v\u016fli tak, \u017ee v\u016fle je autonomn\u00ed a nezasahuj\u00ed k n\u00ed vn\u011bj\u0161\u00ed vlivy a ani vnit\u0159n\u00ed ne-rozumn\u00e9 elementy. Voln\u00fd prostor je prostorem svobodn\u00e9 v\u016fle, d\u00edky n\u011bmu\u017e je homo noumenon<\/em> d\u016fstojn\u00fd \u010dlen \u0159\u00ed\u0161e \u00fa\u010del\u016f. Autonomie v\u016fle je p\u0159edpokladem d\u016fstojnosti a tak\u00e9 napom\u00e1h\u00e1 \u010dlov\u011bku v jeho mistrovstv\u00ed nad sebou sama, v opanov\u00e1n\u00ed sebe. Je vid\u011bt, \u017ee d\u016fstojnost a svoboda je pro Kanta spojena s povinnostmi a rozhodn\u011b nejde o obvyklou lidskou sv\u00e9voli, kterou si dnes mnoz\u00ed jednotlivci s odkazem na ochranu z\u00e1kladn\u00edch pr\u00e1v n\u00e1rokuj\u00ed. K d\u016fstojnosti i svobod\u011b se mus\u00ed \u010dlov\u011bk zu\u0161lechtit. V tom Kant navazuje na je\u0161t\u011b tradi\u010dn\u00ed pojet\u00ed d\u016fstojnosti, kter\u00e9 vid\u00edme u stoik\u016f (Cicero: O povinnostech).[5]<\/a><\/p>\n

Picovo pojet\u00ed svobody a d\u016fstojnosti \u010dlov\u011bka \u2013 toho obdivuhodn\u00e9ho chameleona<\/strong><\/p>\n

Synovec Giovanniho Pico della Mirandola<\/em>, Gianfrancesco Pico della Mirandola se zaslou\u017eil o vyd\u00e1n\u00ed souborn\u00e9ho d\u00edla sv\u00e9ho jen o 6 let star\u0161\u00edho str\u00fdce. A tak se stalo, \u017ee v roce 1496 posmrtn\u011b Giovannimu vych\u00e1z\u00ed Oratio de dignitate hominis<\/em> (\u0158e\u010d o d\u016fstojnosti \u010dlov\u011bka) v r\u00e1mci souborn\u00e9ho d\u00edla Opera omnia<\/em>.[6]<\/a> Od vyd\u00e1n\u00ed pochvaln\u00e9 historick\u00e9 studie od Jakoba Burckhardta[7]<\/a> ve 20. letech 20. stolet\u00ed doch\u00e1zelo k p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9 akcentaci humanistick\u00e9ho p\u0159\u00edstupu a v\u016fbec k \u0161\u00ed\u0159en\u00ed pov\u011bdom\u00ed o n\u011bjak\u00e9m Picov\u011b pojet\u00ed d\u016fstojnosti \u010dlov\u011bka. Av\u0161ak p\u0159i p\u0159e\u010dten\u00ed Picova textu a jeho bli\u017e\u0161\u00edm zkoum\u00e1n\u00ed snadno zjist\u00edte, \u017ee v podstat\u011b ani neobsahuje v\u00fdraz d\u016fstojnost \u010dlov\u011bka, krom\u011b n\u00e1zvu, kter\u00fd doplnil pozd\u011bji po Picovi smrti vydavatel d\u00edla a uveden\u00ed pojmu d\u016fstojnosti v jin\u00e9m kontextu.[8]<\/a><\/p>\n

Zn\u00e1m\u00e9 jsou tyto \u00faryvky z d\u00edla Oratio de dignitate hominis<\/em>: \u201eNeu\u010dinil jsem t\u011b ani nebe\u0161\u0165anem, ani pozem\u0161\u0165anem, ani smrteln\u00edkem, ani nesmrteln\u00fdm, abys jako sv\u00e9pr\u00e1vn\u00fd a v\u00e1\u017een\u00fd socha\u0159 a v\u00fdtvarn\u00edk mohl utv\u00e1\u0159et sebe sama do takov\u00e9 podoby, jak\u00e9 d\u00e1\u0161 s\u00e1m p\u0159ednost. M\u016f\u017ee\u0161 poklesnout na \u00farove\u0148 ni\u017e\u0161\u00ed, zv\u00ed\u0159ec\u00ed; ale m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt tak\u00e9 podle vlastn\u00edho rozhodnut\u00ed znovu povznesen k vy\u0161\u0161\u00edmu, bo\u017esk\u00e9mu.\u201c<\/em>[9]<\/a><\/p>\n

Obvykle tento text dne\u0161n\u00ed \u010dlov\u011bk rozum\u00ed, \u017ee d\u016fstojnost je ur\u010dov\u00e1na svobodou. Svoboda znamen\u00e1 utv\u00e1\u0159et s\u00e1m sebe, b\u00fdt t\u00edm, \u010d\u00edm chceme. Jde tedy o svobodu v\u016fle. A napad\u00e1 n\u00e1s, zda m\u00e1 tato svoboda n\u011bjak\u00e9 limity? Pro n\u011bkoho znamen\u00e1 \u00faryvek pob\u00eddku k tomu, \u017ee si kone\u010dn\u011b bude d\u011blat, co chce. A lidstvo tak vykro\u010dilo na svou stezku materializace a sebe-potvrzov\u00e1n\u00ed, a\u017e po dne\u0161n\u00ed liber\u00e1ln\u00ed koncepty. Ale na druhou stranu opravdu z toho \u00faryvku na \u010dlov\u011bka d\u00fdchne n\u011bco velmi zvl\u00e1\u0161tn\u011b siln\u00e9ho. P\u0159ed jeho zrakem se mihne obraz absolutn\u00ed svobody a d\u016fstojn\u00e9ho lidstv\u00ed. Jakoby zatroub\u00ed pozouny s hlubok\u00fdm poselstv\u00edm pro \u010dlov\u011bka. Jakoby \u010dlov\u011bk poc\u00edtil, \u017ee m\u00e1 mnoho vrstev sebe sama a zde bylo skryto n\u011bco nitern\u00e9ho a jadern\u00e9ho a \u017ee nelze zam\u011b\u0148ovat strukturu jednotliv\u00fdch vrstev a pl\u00e1\u0161\u0165\u016f. Toto poselstv\u00ed je sv\u011b\u0159eno pro duchovn\u00ed du\u0161i, tedy ani ne pro t\u011blesn\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165, ani ne pro du\u0161i, ten jemn\u011bj\u0161\u00ed t\u011blesn\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 z p\u0159\u00edrody. Jen duchovn\u00ed du\u0161e, skryt\u00e1 v j\u00e1dru \u010dlov\u011bka je schopn\u00e1 tyto k\u00f3dy de\u0161ifrovat.<\/p>\n

Jestli\u017ee si p\u0159e\u010dtete celou \u00fatlou knihu De dignitate hominis<\/em>, pak v kontextu dal\u0161\u00edch pas\u00e1\u017e\u00ed m\u016f\u017eete vid\u011bt, \u017ee zde je schov\u00e1no poselstv\u00ed pro duchovn\u00ed du\u0161i o jej\u00ed duchovn\u00ed svobod\u011b a d\u016fstojnosti, moudrosti a kr\u00e1se a obdivuhodnosti, kterou tento kus lidsk\u00fd duch dok\u00e1\u017ee obdivovat u Boha.<\/p>\n

Pico toti\u017e popisuje momenty stvo\u0159en\u00ed \u010dlov\u011bka v oblasti duchovn\u00ed sf\u00e9ry, v nad-sv\u011btsk\u00e9m dvo\u0159e, a p\u00ed\u0161e: \u201eNejlep\u0161\u00ed tv\u016frce naopak stanovil, aby ten, komu nemohl v\u011bnovat nic vlastn\u00edho, m\u011bl pod\u00edl na v\u0161em, co n\u00e1le\u017eelo jednomu ka\u017ed\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed zvl\u00e1\u0161\u0165. A tak ponechal \u010dlov\u011bka jako stvo\u0159en\u00ed bez ur\u010den\u00e9 podoby, postavil ho do st\u0159edu sv\u011bta a promluvil k n\u011bmu t\u011bmito slovy: \u201eAdame! Nep\u0159id\u011blil jsem ti \u017e\u00e1dn\u00e9 ur\u010dit\u00e9 s\u00eddlo, \u017e\u00e1dnou tob\u011b vlastn\u00ed podobu ani \u017e\u00e1dn\u00e9 osobit\u00e9 dary \u2013 a proto, abys z\u00edskal a m\u011bl takovou podobu a takov\u00e9 dary, jak\u00e9 si podle vlastn\u00edho p\u0159\u00e1n\u00ed a \u00fasudku s\u00e1m zvol\u00ed\u0161. P\u0159irozenost ostatn\u00edch stvo\u0159en\u00ed je v\u017edy pevn\u011b ur\u010dena a rozv\u00edj\u00ed se pouze v mez\u00edch, kter\u00e9 jsou stanoveny mnou p\u0159edepsan\u00fdmi z\u00e1kony. Ty si v\u0161ak bude\u0161, ani\u017e bys byl jakkoli omezov\u00e1n, ur\u010dovat svou p\u0159irozenost podle sv\u00e9 vlastn\u00ed svobodn\u00e9 v\u016fle, do jej\u00ed\u017e p\u00e9\u010de jsem t\u011b sv\u011b\u0159il.\u201c<\/em>[10]<\/a><\/p>\n

Z tohoto \u00faryvku je vid\u011bt, \u017ee svobodu a volbu m\u00e1 duchovn\u00ed Adam v r\u00e1mci procesu stvo\u0159en\u00ed. To ale nemus\u00edme ch\u00e1pat jako proces, kter\u00fd se n\u011bkdy a n\u011bkde stal, ale jako v\u00fdzvu pro n\u00e1s sam\u00e9. Znovu o\u017eivit duchovn\u00edho Adama v n\u00e1s sam\u00fdch a tak snad poc\u00edtit jeho svobodu a d\u016fstojnost, svobodu z\u00e1kon\u016f ducha v jednot\u011b s ideou stvo\u0159en\u00ed.<\/p>\n

Nebo naopak dle sv\u00e9 v\u016fle volit degeneraci do \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9ho, rostlinn\u00e9ho, \u010di miner\u00e1ln\u00edho stavu. T\u00edm lze rozum\u011bt p\u0159edev\u0161\u00edm zkrystalizovan\u00e9 v\u011bdom\u00ed, vegetativn\u00ed pohodln\u00fd \u017eivot se starost\u00ed o hol\u00e9 \u017eivobyt\u00ed, anebo v\u011bdom\u00ed podl\u00e9haj\u00edc\u00ed v\u00e1\u0161n\u00edm, smysl\u016fm, agresi a strachu, v masovosti, jako zv\u00ed\u0159ec\u00ed \u0159\u00ed\u0161e. To jsou aspekty na\u0161eho v\u011bdom\u00ed a na n\u00e1s z\u00e1le\u017e\u00ed, zda jim d\u00e1v\u00e1me pr\u016fchod v \u017eivot\u011b. Pico o regeneraci, povznesen\u00ed ov\u0161em p\u00ed\u0161e v trpn\u00e9m rod\u011b, co\u017e m\u016f\u017eeme rozum\u011bt tak, \u017ee \u010dlov\u011bk se m\u016f\u017ee k povznesen\u00ed rozhodnout, m\u016f\u017ee po n\u011bm tou\u017eit, d\u00e1le v\u0161ak p\u0159ich\u00e1z\u00ed na\u0161\u00ed touze vst\u0159\u00edc bo\u017e\u00ed milost.<\/p>\n

V d\u00edle Heptaplus<\/em> Pico nap\u0159\u00edklad uv\u00e1d\u00ed: \u201e[\u2026] z \u010dlov\u011bka pokles\u00e1me ve zv\u00ed\u0159e\u201c, \u201ez milosti jsme znovu povzneseni a z \u010dlov\u011bka jsme adoptov\u00e1ni za syny Bo\u017e\u00ed.\u201c<\/em>[11]<\/a><\/p>\n

Volba \u010dlov\u011bka z\u00e1le\u017e\u00ed na jeho ka\u017edodenn\u00ed aktivit\u011b. Pico to popisuje obrazem semen: \u201eDo \u010dlov\u011bka v\u0161ak p\u0159i jeho stvo\u0159en\u00ed vlo\u017eil B\u016fh Otec rozli\u010dn\u00e1 semena a z\u00e1rodky v\u0161ech forem \u017eivota, a kter\u00e9 z\u00e1rodky \u010dlov\u011bk vyp\u011bstuje, ty vzrostou a vydaj\u00ed v n\u011bm sv\u00e9 plody. Kdo vyp\u011bstuje z\u00e1rodky smyslov\u00e9, stane se zv\u00ed\u0159etem. Kdo vyp\u011bstuje z\u00e1rodky intelektu\u00e1ln\u00ed, stane se and\u011blem a synem Bo\u017e\u00edm. Kdo se neuspokojen losem \u017e\u00e1dn\u00e9 ze stvo\u0159en\u00fdch bytost\u00ed uch\u00fdl\u00ed do st\u0159edu sv\u00e9 jednoty, bude u\u010din\u011bn jedn\u00edm duchem s Bohem v osam\u011bl\u00e9 temnot\u011b Otce, jen\u017e je nade v\u0161\u00edm, a bude p\u0159evy\u0161ovat v\u0161echna stvo\u0159en\u00ed.\u201c<\/em>[12]<\/a><\/p>\n

Snad bychom v rozumov\u00e9m v\u011bku o\u010dek\u00e1vali, \u017ee intelektualita povede duchovn\u00ed du\u0161i k lidstv\u00ed. Ale Pico odpov\u00edd\u00e1, \u017ee se stanete and\u011blem nebo synem bo\u017e\u00edm. Intelekt d\u00e1v\u00e1 \u010dlov\u011bku k\u0159\u00eddla vzl\u00e9tnout. A synovstv\u00ed bo\u017e\u00ed se jev\u00ed jako c\u00edlov\u00fd bod v regeneraci \u010dlov\u011bka. Av\u0161ak pro\u010d by Pico pokra\u010doval v textu d\u00e1l? P\u00ed\u0161e o stavu neuspokojen\u00ed losem, po n\u011bm\u017e n\u00e1sleduje uch\u00fdlen\u00ed se do vlastn\u00edho st\u0159edu. Do jak\u00e9ho st\u0159edu? Pic\u016fv koncept je kosmologick\u00fd a \u010dlov\u011bk b\u00fdval v renesanci ozna\u010dov\u00e1n jako mal\u00fd kosmos, mikrokosmos. \u010clov\u011bk se m\u00e1 obr\u00e1tit do st\u0159edu vlastn\u00edho mikrokosmu, tedy do nitra duchovn\u00ed du\u0161e. Fakt, \u017ee se jedn\u00e1 o duchovn\u00ed charakter nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee Pico p\u00ed\u0161e o tom, \u017ee bude u\u010din\u011bn jedn\u00edm duchem s Bohem v osam\u011bl\u00e9 temnot\u011b Otce<\/em>. Nejde zde o stav pouh\u00e9ho synovstv\u00ed, ale o duchovn\u00ed jednotu s Bohem. Je to slav duchovn\u00ed dosp\u011blosti. Duch, kter\u00fd se v mikrokosmu probud\u00ed a o\u017eiv\u00ed, je zajedno s Bohem, nen\u00ed jen synem, nen\u00ed jen obrazem Boha, ale je to kvalita Boha, kter\u00fd je nade v\u0161e. V N\u011bm je svoboda a d\u016fstojnost a tak\u00e9 \u201eosam\u011bl\u00e1 temnota\u201c<\/em>, proto\u017ee zde duch nepodl\u00e9h\u00e1 ja\u0159mu z\u00e1kon\u016f. Osam\u011blost<\/em> spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee jde o \u017eivot a v\u011bdom\u00ed v kvalitativn\u011b natolik odli\u0161n\u00e9 sf\u00e9\u0159e (silov\u00e9m poli). Snad je to svoboda evangelia (libertas evangelii)<\/em>, o n\u00ed\u017e n\u00e1m zv\u011bstuje Fama fraternitatis<\/em>, kdy\u017e klade mezi axiomata rosenkruci\u00e1n\u016f tak\u00e9 zd\u00e1nliv\u011b protich\u016fdn\u00e9 ja\u0159mo z\u00e1kona (legis jugum)<\/em>.[13]<\/a> Temnota<\/em> snad proto, \u017ee zde zd\u00e1nliv\u011b nen\u00ed nic, co je obvykl\u00fd \u017eivot a nic z toho, co znamen\u00e1 duchovn\u00ed stezku, tedy proces povznesen\u00ed, regenerace, jak p\u00ed\u0161e Pico. Zde jde o z\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00ed obraz a zcela jin\u00e9 kvality, kter\u00e9 nelze z\u00edskat pouh\u00fdm v\u00fdvojem, evoluc\u00ed, ale sp\u00ed\u0161e vnit\u0159n\u00ed revoluc\u00ed a z\u00e1sadn\u00ed p\u0159em\u011bnou. Je to temnota po\u010d\u00e1tku stvo\u0159en\u00ed, kde je v\u0161e ve sv\u00e9m z\u00e1rodku a kde je velmi \u010dinn\u00e1 energie stvo\u0159en\u00ed, \u0159ekn\u011bme obrazn\u011b duchovn\u00ed ohe\u0148 \u010di alchymick\u00e9 zlato. Proto Pico pak p\u00ed\u0161e: \u201eKdo by nebyl napln\u011bn obdivem k tomuto chamele\u00f3novi, j\u00edm\u017e je \u010dlov\u011bk?\u201c<\/em>[14]<\/a><\/p>\n

Proto k lidstv\u00ed a d\u016fstojnosti vede svoboda, je to v\u0161ak svoboda ducha. Je to svoboda i d\u016fstojnost, kter\u00e9 jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed oblasti hyperfyziky. Pokud \u010dlov\u011bk nen\u00ed z\u00e1sadn\u011b prom\u011bn\u011bn podle z\u00e1kon\u016f ducha, pak nem\u016f\u017ee nic z toho pochopit a ani si p\u0159ivlast\u0148ovat. Proto je v\u011bt\u0161ina lidsk\u00e9ho a kulturn\u00edho \u00fasil\u00ed jen stezkou k opravdov\u00e9 svobod\u011b a d\u016fstojnosti. Bez stezky by to nebylo mo\u017en\u00e9.<\/p>\n

Ke 2. \u010d\u00e1sti<\/a><\/p>\n

\n

[1]<\/a> BARAK, Aharon. Human dignity. The Constitutional Value and the Constritutional Right. Cambridge: CUP, 2015, s. 225 a n\u00e1sl.<\/p>\n

[2]<\/a> MAUNZ, Theodor, D\u00dcRIG, G\u00fcnter. Grundgesetz. Kommentar. Loseblattsammlung. M\u00fcnchen: 55. Lieferung, C.H. Beck, 2009; MANGOLDT, Hermann von, KLEIN, Friedrich, STARCK, Christian. Kommentar zum Grundgesetz: GG, 1. Band, 7. Afl., M\u00fcnchen, C.H. Beck, 2018.<\/p>\n

[3]<\/a> ROSENKRANZOV\u00c1, Olga. Lidsk\u00e1 d\u016fstojnost \u2013 pr\u00e1vn\u011b teoretick\u00e1 a filozofick\u00e1 perspektiva. Giovanni Pico della Mirandola & Immanuel Kant, Praha: Leges, 2019.<\/p>\n

[4]<\/a> KANT, Immanuel. Z\u00e1klady metafyziky mrav\u016f. Praha: Jan Laichter, 1910.; KANT, Immanuel: Die Metaphysik der Sitten. Stutgart: Reclams Universal Bibliothek, 2016.; BYRD, Sharon B., HRUSCHKA, Joachim. Kant\u00b4s Doctrine of Right. A commentary. Cambridge: CUP, 2012; PFORDTEN, Dietmar von der. Menschenw\u00fcrde, Recht und Staat bei Kant. F\u00fcnf Untersuchungen. Padeborn: Mentis, 2009; SENSEN, Oliver. Kant on Human Dignity. Kantstudien, se\u0161it 166, Berl\u00edn: Walter De Gruyer, 2011.<\/p>\n

[5]<\/a> ROSENKRANZOV\u00c1, Olga. V\u011bk pr\u00e1v? Lidsk\u00e9 povinnosti ve sv\u011btle Kantovy filozofie. Pr\u00e1vn\u00edk, 160, 2021\/7, s. 525\u2013548.<\/p>\n

[6]<\/a> Pico della Mirandola, Giovanni: Oratio de dignitate hominis. Praha: OIKOYMENH, 2005; NEJESCHLEBA, Tom\u00e1\u0161. \u201eKn\u00ed\u017ee svornosti\u201c giovanni Pico della Mirandola a jeho filosofick\u00e9 \u00fasil\u00ed. In Pico della Mirandola, Giovanni: Oratio de dignitate hominis. Praha: OIKOYMENH, 2005, s. 7\u201350.<\/p>\n

[7]<\/a> Burckhardt, Jacob: Die Kultur der Renaissance in Italien, Berlin, 1928, s. 354.<\/p>\n

[8]<\/a> Copenhaver, Brian P.: Magic and the Dignity of Man. Pico della Mirandola and His Oration in Modern Memory. Cambridge\/Massachusetts: The Belknap Press of Harvard University Press, 2019; BORGHESI, Francesco, PAPIO, Michael, RIVA, Massimo (eds). Pico della Mirandola. Oration on the Dignity of Man. A new translation and commentary. Cambridge: CUP, 2016.<\/p>\n

[9]<\/a> Pico della Mirandola, Giovanni: Oratio de dignitate hominis. Praha: OIKOYMENH, 2005, s. 57.<\/p>\n

[10]<\/a> Pico della Mirandola, Giovanni: Oratio de dignitate hominis. s. 57.<\/p>\n

[11]<\/a> Heptaplus, IV, 7\/286 Garin; Pico della Mirandola, Giovanni: Oratio de dignitate hominis. s. 57 \u2013 pozn\u00e1mka pod \u010darou.<\/p>\n

[12]<\/a> Pico della Mirandola, Giovanni: Oratio de dignitate hominis. s. 59.<\/p>\n

[13]<\/a> RIJCKENBORGH, Jan van: Tajemstv\u00ed Bratrstva K\u0159\u00ed\u017ee s R\u016f\u017e\u00ed. Esotern\u00ed anal\u00fdza duchovn\u00edho testamentu \u0159\u00e1du K\u0159\u00ed\u017ee s R\u016f\u017e\u00ed. I. Fama Fraternitatis R. C., Praha: Lectorium Rosicrucianum, 2016, s. XXIV.<\/p>\n

[14]<\/a> Pico della Mirandola, Giovanni: Oratio de dignitate hominis. s. 59.<\/p>\n","protected":false},"author":917,"featured_media":56846,"template":"","meta":{"_acf_changed":false},"tags":[],"category_":[110100],"tags_english_":[],"class_list":["post-92750","logon_article","type-logon_article","status-publish","has-post-thumbnail","hentry","category_-spiritsoul-cs"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/logon_article\/92750","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/logon_article"}],"about":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/logon_article"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/917"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/56846"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=92750"}],"wp:term":[{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=92750"},{"taxonomy":"category_","embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/category_?post=92750"},{"taxonomy":"tags_english_","embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags_english_?post=92750"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}