{"id":89896,"date":"2019-11-05T08:00:30","date_gmt":"2019-11-05T08:00:30","guid":{"rendered":"https:\/\/logon.media\/logon_article\/tvurci-imaginace-transformace-pomoci-vnimani\/"},"modified":"2019-11-05T08:00:30","modified_gmt":"2019-11-05T08:00:30","slug":"tvurci-imaginace-transformace-pomoci-vnimani","status":"publish","type":"logon_article","link":"https:\/\/logon.media\/cs\/logon_article\/tvurci-imaginace-transformace-pomoci-vnimani\/","title":{"rendered":"Tv\u016fr\u010d\u00ed imaginace \u2013 transformace pomoc\u00ed vn\u00edm\u00e1n\u00ed"},"content":{"rendered":"

V mnoha sv\u00fdch publikac\u00edch zkoumal francouzsk\u00fd u\u010denec Henri Corbin<\/em> mystiku Isl\u00e1mu. Jedno z jeho nejv\u011bt\u0161\u00edch d\u011bl, L\u2019imagination cr\u00e9atrice dans le soufism d\u2019Ibn \u2019Arabi<\/em> (Kreativn\u00ed imaginace v s\u00fafismu Ibn <\/em>\u2018Arabiho<\/em>)[1]<\/a>, p\u0159edstavuje jeho pokus o pochopen\u00ed my\u0161lenek Ibn <\/em>\u2018Arabiho<\/em> (1165\u20131240, jednoho z nejvlivn\u011bj\u0161\u00edch u\u010ditel\u016f s\u00fafismu), tak\u0159\u00edkaj\u00edc skrz na skrz. \u201eJedin\u00fdm prost\u0159edkem, jak mu porozum\u011bt, je st\u00e1t se na okam\u017eik jeho \u017e\u00e1kem, p\u0159ibl\u00ed\u017eit se k n\u011bmu, tak jak se on s\u00e1m p\u0159ibli\u017eoval k mnoha mistr\u016fm s\u00fafismu. Sna\u017eili jsme se o to, pro\u017e\u00edt s n\u00edm na okam\u017eik jeho spiritualitu.\u201c[2]<\/a><\/p>\n

Tato recenze Corbinovy \u200b\u200bknihy se celkov\u011b pokou\u0161\u00ed p\u0159edstavit n\u011bkolik aspekt\u016f jej\u00edho obsahu. T\u00fdk\u00e1 se potenci\u00e1lu v\u011bdom\u00ed, kter\u00fd \u010dek\u00e1, a\u017e vyjde najevo. Ibn \u2018Arabi, kter\u00fd zna\u010dn\u011b ovlivnil mystiku Isl\u00e1mu, za\u010d\u00edn\u00e1 dnes nab\u00fdvat na v\u00fdznamu nap\u0159\u00ed\u010d n\u00e1bo\u017eensk\u00fdmi hranicemi. Jeho pr\u00e1ce se t\u00fdk\u00e1 rozpozn\u00e1n\u00ed a uskute\u010dn\u011bn\u00ed Pravdy.<\/p>\n

Vn\u011bj\u0161\u00ed vn\u00edm\u00e1n\u00ed v\u011bc\u00ed a nutk\u00e1n\u00ed je zkoumat vedlo k celosv\u011btov\u00e9 spolupr\u00e1ci p\u0159\u00edrodov\u011bdc\u016f. Podobn\u011b by vn\u00edm\u00e1n\u00ed a zkoum\u00e1n\u00ed vnit\u0159n\u00edch sv\u011bt\u016f \u017eivota mohlo v\u00e9st ke spolupr\u00e1ci t\u011bch, kte\u0159\u00ed zkoumaj\u00ed du\u0161evn\u00ed dimenze. Corbinova kniha otev\u00edr\u00e1 vnit\u0159n\u00ed obzory dechberouc\u00ed hloubky a rozlehlosti.<\/p>\n

Tv\u016fr\u010d\u00ed imaginace nen\u00ed novinkou. V posledn\u00edch stalet\u00edch se v\u0161ak dostala do pozad\u00ed, zapomenuta a p\u0159ehl\u00ed\u017eena vedle nutk\u00e1n\u00ed rozlu\u0161tit hmotn\u00fd sv\u011bt. Je\u0161t\u011b v renesanci byla tv\u016fr\u010d\u00ed imaginace b\u011b\u017en\u00e1 i v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b; Corbin n\u00e1m p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Jakoba B\u00f6hmeho, J. G. Gichtela, Valentina Weigela, Swedenborga a dal\u0161\u00ed, prohla\u0161uje, \u017ee n\u00e1stupci Ibn \u2018Arabiho by si velmi dob\u0159e rozum\u011bli s kruhem kolem Johanna Valentina Andreaeho (z n\u011bho\u017e poch\u00e1zely my\u0161lenky rosenkruci\u00e1nsk\u00fdch manifest\u016f z let 1614\u20131616).[3]<\/a> Ve 20. stolet\u00ed do\u0161lo k obnoven\u00ed z\u00e1jmu o tv\u016fr\u010d\u00ed imaginaci.[4]<\/a><\/p>\n

O struktu\u0159e skute\u010dnosti<\/strong><\/p>\n

Vn\u00edmat znamen\u00e1 \u00fa\u010dastnit se skute\u010dnosti a to, co vn\u00edm\u00e1me, je v\u017edy na\u0161\u00ed osobn\u00ed skute\u010dnost\u00ed. Ve shod\u011b s vnit\u0159n\u00edm u\u010den\u00edm v\u0161ech n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed Ibn \u2018Arabi poukazuje na t\u0159i jasn\u011b odli\u0161n\u00e9 vrstvy skute\u010dnosti (z nich\u017e si, p\u0159\u00edsn\u011b vzato, jen ta nejvy\u0161\u0161\u00ed zaslou\u017e\u00ed b\u00fdt naz\u00fdv\u00e1na skute\u010dnost\u00ed nem\u011bnnou).<\/p>\n

Zn\u00e1me viditeln\u00fd sv\u011bt, kter\u00fd je p\u0159\u00edstupn\u00fd na\u0161im smysl\u016fm a v\u011bdeck\u00fdm p\u0159\u00edstroj\u016fm, kter\u00e9 jsme zkonstruovali. Existuje tak\u00e9 bo\u017esk\u00fd duchovn\u00ed sv\u011bt \u010dist\u00fdch idej\u00ed, ze kter\u00e9ho vych\u00e1zej\u00ed tv\u016fr\u010d\u00ed impulsy. A nakonec, mezi t\u011bmito dv\u011bma \u2013 sv\u011bt du\u0161\u00ed. Je jemn\u00e9 podstaty, p\u0159edstavuje obrazy bo\u017esk\u00fdch idej\u00ed jako archetyp\u00e1ln\u00ed formy. Je os\u00eddlen mnoha entitami, kter\u00e9 jsou tak\u00e9 tvo\u0159iv\u00e9: utv\u00e1\u0159ej\u00ed<\/em> n\u00e1\u0161 sv\u011bt a p\u0159iv\u00e1d\u011bj\u00ed sv\u00e9 impulsy do takto vytvo\u0159en\u00fdch forem.<\/p>\n

Imaginativn\u00ed percepce c\u00edl\u00ed na st\u0159edn\u00ed vrstvu skute\u010dnosti. Odtud jsou tak\u00e9 vyv\u00edjeny org\u00e1ny pot\u0159ebn\u00e9 k jej\u00edmu vn\u00edm\u00e1n\u00ed. V lidsk\u00e9 bytosti jsou p\u0159\u00edtomny v\u0161echny t\u0159i vrstvy \u2013 ale pouze jedna je pln\u011b vyvinuta. \u201eOtev\u0159en\u00ed o\u010d\u00ed\u201c schopn\u00fdch tv\u016fr\u010d\u00ed imaginace je mezn\u00edkem: odhaluje se dal\u0161\u00ed sf\u00e9ra skute\u010dnosti. Ve stejn\u00fd okam\u017eik se smysl \u017eivota tak\u0159\u00edkaj\u00edc p\u0159ibli\u017euje. Proto\u017ee, jak Ibn \u2018Arabi a mnoho dal\u0161\u00edch zd\u016fraz\u0148ovali, n\u00e1\u0161 sv\u011bt je vytv\u00e1\u0159en ze sv\u011bt\u016f vnit\u0159n\u00edch.[5]<\/a> Ibn \u2018Arabi p\u0159irovn\u00e1v\u00e1 n\u00e1\u0161 sv\u011bt ke \u201eknize, kter\u00e1 sestoupila z Nebes\u201c.[6]<\/a> Pouze odtud m\u016f\u017ee b\u00fdt kniha rozlu\u0161t\u011bna.<\/p>\n

O tv\u016fr\u010d\u00edm<\/strong><\/p>\n

Tv\u016fr\u010d\u00ed imaginace v\u0161ak p\u0159esahuje pouh\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed a rozpozn\u00e1v\u00e1n\u00ed. Je \u201etv\u016fr\u010d\u00ed\u201c v tom smyslu, \u017ee poskytuje vnit\u0159n\u00edm sv\u011bt\u016fm impulsy, o\u017eivuje je a oplod\u0148uje. Vn\u00edmaj\u00edc\u00ed a vn\u00edman\u00e9 se navz\u00e1jem prostupuj\u00ed a jsou navz\u00e1jem transmutov\u00e1ny. Vn\u00edmaj\u00edc\u00ed dosahuje nov\u00e9, du\u0161evn\u00ed podoby \u2013 takov\u00e9, ke kter\u00e9 n\u00e1le\u017e\u00ed nov\u00e9 org\u00e1ny imaginace.[7]<\/a><\/p>\n

Podle Ibn \u2018Arabiho je Tvo\u0159en\u00ed nikdy nekon\u010d\u00edc\u00edm procesem.[8]<\/a> Bo\u017estvo v ka\u017ed\u00e9m okam\u017eiku vyza\u0159uje sv\u016fj potenci\u00e1l z nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovn\u011b skute\u010dnosti \u2013 pomoc\u00ed u\u017eit\u00ed obrazotvornosti, tj. bo\u017esk\u00e9 s\u00edly po\u010det\u00ed. Nejvy\u0161\u0161\u00ed rovina se skl\u00e1d\u00e1 z bo\u017esk\u00fdch \u201ejmen\u201c, tj. bo\u017esk\u00fdch vlastnost\u00ed a idej\u00ed. Jsou \u017eiv\u00fdmi aspekty Bo\u017estva a v nich \u017eije pot\u0159eba zjevit se, uk\u00e1zat se ve fyzick\u00fdch form\u00e1ch. Projevuj\u00ed se tedy v du\u0161evn\u00edch sf\u00e9r\u00e1ch jemn\u00e9 hmoty jako nesmrteln\u00e9 entity. Ibn \u2018Arabi ozna\u010duje tyto p\u0159echodn\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e jako \u201eoblak\u201c (\u2018ama).[9]<\/a><\/p>\n

Tento proces zrozuje nesmrteln\u00e9, \u201eabsolutn\u00ed\u201c entity[10]<\/a>, kter\u00e9 si zase vytv\u00e1\u0159ej\u00ed vlastn\u00ed obrazy, proto\u017ee p\u0159edstavivost je v jejich samotn\u00e9 p\u0159irozenosti ji\u017e od narozen\u00ed. Takto tedy projeven\u00ed p\u0159ich\u00e1z\u00ed do zhu\u0161t\u011bn\u00e9ho, zkrystalizovan\u00e9ho sv\u011bta, ve kter\u00e9m \u017eijeme. Ka\u017ed\u00fd druh rostliny a zv\u00ed\u0159ete, stejn\u011b jako ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk, je obrazem nesmrteln\u00e9ho jedince, kter\u00fd je zase obrazem bo\u017esk\u00e9ho jm\u00e9na. To znamen\u00e1, \u017ee ka\u017ed\u00e1 lidsk\u00e1 bytost m\u00e1 transcendent\u00e1ln\u00ed hloubku zasahuj\u00edc\u00ed do oblast\u00ed du\u0161e \u2013 a d\u00e1le (v dal\u0161\u00edm kroku) do oblast\u00ed bo\u017esko-duchovn\u00edch. Ibn \u2018Arabi hovo\u0159\u00ed o tom, \u017ee v\u0161echny lidsk\u00e9 bytosti maj\u00ed hluboko v sob\u011b sv\u00e9ho \u201esvat\u00e9ho ducha\u201c, sv\u00e9ho \u201eosobn\u00edho P\u00e1na\u201c, sv\u016fj vlastn\u00ed, bezprost\u0159edn\u00ed vztah k tomu bo\u017esko-duchovn\u00edmu[11]<\/a>, sv\u00e9ho \u201eand\u011bla pozn\u00e1n\u00ed a zjeven\u00ed\u201c.[12]<\/a><\/p>\n

Cel\u00e9 \u00fasil\u00ed lidstva o vhled m\u00e1 z\u00e1klad v t\u00e9to skryt\u00e9 dimenzi v \u010dlov\u011bku, v tomto \u201evnit\u0159n\u00edm nebi\u201c. Transcendentn\u00ed aspekt jednotlivce se prom\u00edt\u00e1 do smrteln\u00e9ho \u010dlov\u011bka a pob\u00edz\u00ed ho, aby hledal dokonalost, kter\u00e1 je v n\u011bm skryt\u00e1. Jeliko\u017e existuje nekone\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed bo\u017esk\u00fdch jmen a vlastnost\u00ed, existuje tak\u00e9 nespo\u010det odli\u0161nost\u00ed v individu\u00e1ln\u00edm a osobn\u00edm slo\u017een\u00ed lid\u00ed. A ty se lidsk\u00fdmi \u010diny d\u00e1le mno\u017e\u00ed do nekone\u010dna.<\/p>\n

Stvo\u0159en\u00ed p\u0159\u00edrody (a sebe) m\u016f\u017eeme vn\u00edmat jako pouh\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed bytosti, a tak ignorovat transcendent\u00e1ln\u00ed dimenzi jejich (sv\u00e9) existence. Vn\u011bj\u0161\u00ed formu vn\u00edm\u00e1me jako jedin\u00fd aspekt jejich existence a jejich du\u0161evn\u00ed vnit\u0159n\u00ed sv\u011bt n\u00e1m z\u016fst\u00e1v\u00e1 zahalen. Podle Corbinov\u00fdch slov jsme pak chyceni v pasti modl\u00e1\u0159stv\u00ed.[13]<\/a> Pak pova\u017eujeme Imaginaci za pouhou fantazii zam\u011b\u0148uj\u00edc\u00ed imaginativn\u00ed<\/em> za imagin\u00e1rn\u00ed<\/em>, za n\u011bco, co je zjevn\u011b neskute\u010dn\u00e9.[14]<\/a><\/p>\n

Kdo v\u0161ak dovol\u00ed tv\u016fr\u010d\u00ed imaginaci rozvinout se, vstupuje do procesu du\u0161evn\u00edho zrodu, ve kter\u00e9m v\u0161e, co vn\u00edm\u00e1, odhaluje svou vnit\u0159n\u00ed str\u00e1nku. Sou\u010dasn\u011b je odhalen p\u016fvod imaginace. Je zalo\u017een na bo\u017esk\u00e9, tv\u016fr\u010d\u00ed imaginaci, kter\u00e1 je sm\u011brov\u00e1na dol\u016f, do \u0159\u00ed\u0161\u00ed \u201ehrub\u00e9\u201c a \u201ejemn\u00e9 hmoty\u201c. M\u016f\u017ee (a chce) vyvolat ozv\u011bnu, odpov\u011b\u010f v lidsk\u00e9 mysli. A \u201espr\u00e1vnou\u201c ozv\u011bnou je odpov\u011bd\u011bt na bo\u017esk\u00fd sestup<\/em> vnit\u0159n\u00edm vzestupem<\/em> \u2013 co\u017e se zase d\u011bje pomoc\u00ed stejn\u00e9 s\u00edly, jakou to bo\u017esk\u00e9 sestupuje.[15]<\/a><\/p>\n

Tvo\u0159iv\u00e9 energie, jejich\u017e prost\u0159ednictv\u00edm je tv\u016fr\u010d\u00ed imaginace podporov\u00e1na, se soust\u0159e\u010fuj\u00ed v srdci. Ve zp\u016fsobu mluven\u00ed rozv\u00edj\u00ed srdce soubor du\u0161evn\u00edch o\u010d\u00ed, co\u017e vede ke spojen\u00ed mezi porozum\u011bn\u00edm a l\u00e1skou.[16]<\/a><\/p>\n

O symbolick\u00e9m<\/strong><\/p>\n

Pak se n\u00e1\u0161 sv\u011bt jev\u00ed jako \u201e\u010dist\u00e9 zpodoben\u00ed\u201c, jako symbol. Odkazuje na sv\u016fj transcendentn\u00ed p\u016fvod a st\u00e1v\u00e1 se nep\u0159ebern\u00fdm mno\u017estv\u00edm \u201esv\u011bt\u00e9lkuj\u00edc\u00edch st\u00edn\u016f\u201c sv\u011bd\u010d\u00edc\u00edch o sv\u011btle, kter\u00e9 je vytv\u00e1\u0159\u00ed.[17]<\/a> V\u0161echno \u017eiv\u00e9 p\u0159ed vn\u011bj\u0161\u00edma o\u010dima je tv\u016fr\u010d\u00ed imaginac\u00ed p\u0159em\u011bn\u011bno na symbol[18]<\/a>, \u00factu vzbuzuj\u00edc\u00ed div.<\/p>\n

To zahrnuje tak\u00e9 lidskou bytost. Nejsm\u011brodatn\u011bj\u0161\u00edm zjeven\u00edm odhalen\u00fdm \u010dlov\u011bku pomoc\u00ed tv\u016fr\u010d\u00ed imaginace je vn\u00edm\u00e1n\u00ed a poci\u0165ov\u00e1n\u00ed toho \u201ebo\u017esk\u00e9ho druh\u00e9ho\u201c v sob\u011b, vnit\u0159n\u00edho P\u00e1na.[19]<\/a> Je to protip\u00f3l na\u0161\u00ed smrteln\u00e9 existence. Corbin znovu a znovu zd\u016fraz\u0148uje Ibn \u2018Arabiho n\u00e1zor, \u017ee tento \u201edopl\u0148uj\u00edc\u00ed prot\u011bj\u0161ek\u201c se nikdy \u201enezt\u011bles\u0148uje\u201c. Nikdy nem\u00e1 fyzickou formu jako \u201et\u011blo a krev\u201c, v\u017edy z\u016fst\u00e1v\u00e1 p\u0159edobrazem, jeho\u017e z\u00e1m\u011brem je vyvolat st\u00e1le lep\u0161\u00ed obraz sebe sama. Vol\u00e1 obraz, to znamen\u00e1 lidskou bytost, ke vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed v \u201enebesk\u00fdch\u201c oblastech.[20]<\/a> Ale dvojp\u00f3lovost tam tak\u00e9 z\u016fst\u00e1v\u00e1. Bo\u017esk\u00e9 jm\u00e9no se nyn\u00ed rozv\u00edj\u00ed do sv\u00e9ho obrazu uvnit\u0159 du\u0161evn\u00ed oblasti.<\/p>\n

Ibn \u2018Arabi popisuje, jak lidsk\u00e9 bytosti nal\u00e9zaj\u00ed napln\u011bn\u00ed, kdy\u017e vn\u00edmaj\u00ed a pozn\u00e1vaj\u00ed sv\u00e9ho vnit\u0159n\u00edho P\u00e1na a vstupuj\u00ed do \u201eJeho r\u00e1je\u201c.[21]<\/a> Objas\u0148uje, \u017ee nov\u00e9 o\u010di, org\u00e1ny tv\u016fr\u010d\u00ed imaginace, jsou ve skute\u010dnosti o\u010dima vnit\u0159n\u00edho boha.[22]<\/a><\/p>\n

Kniha Henriho Corbina se ne\u010dte snadno. Ale i pokus vyrovnat se s Ibn \u2018Arabiho my\u0161lenkami uv\u00e1d\u00ed do pohybu vnit\u0159n\u00ed proces. Sama racion\u00e1ln\u00ed mysl tvrzen\u00ed Ibn \u2018Arabiho ov\u011b\u0159it nem\u016f\u017ee; za t\u00edmto \u00fa\u010delem se mus\u00ed probudit n\u011bco hlub\u0161\u00edho. Corbin z\u016fst\u00e1v\u00e1 ve \u0161l\u00e9p\u011bj\u00edch Ibn \u2018Arabiho cesty u\u010dencem. \u010cist\u00fdm jazykem nasti\u0148uje siluetu multidimenzion\u00e1ln\u00ed pravdy. Jeho kniha je pob\u00eddkou zodpov\u011bdn\u011b se vydat na duchovn\u00ed stezku v podm\u00ednk\u00e1ch na\u0161\u00ed sou\u010dasn\u00e9, modern\u00ed doby.<\/p>\n

 <\/p>\n

\n

[1]<\/a> Paris, 1958; anglick\u00fd p\u0159eklad: Princeton, 1969<\/p>\n

[2]<\/a> Henri Corbin, Creative Imagination in the Sufism of Ibn <\/em>\u2018Arabi<\/em>, s. 5<\/p>\n

[3]<\/a> Ibid., s. 92, 181 a n\u00e1sl., pokud jde o rosenkruci\u00e1ny: s. 15<\/p>\n

[4]<\/a> Rudolf Steiner, Jan van Rijckenborgh, C. G. Jung a dal\u0161\u00ed to zaktualizovali. Viz tak\u00e9 Gary Lachman, Lost Knowledge of the Imagination<\/em>, Edinburgh 2017<\/p>\n

[5]<\/a>  Ibid., s. 180<\/p>\n

[6]<\/a>  Ibid., s. 28<\/p>\n

[7]<\/a>  Ibid., s. 182<\/p>\n

[8]<\/a>  Ibid., s. 91<\/p>\n

[9]<\/a>  Ibid., s. 185<\/p>\n

[10]<\/a>  Ibid., s. 12<\/p>\n

[11]<\/a>  Ibid., s. 18<\/p>\n

[12]<\/a>  Ibid., s. 21 a n\u00e1sl., 34 a n\u00e1sl., 54\u201362<\/p>\n

[13]<\/a>  Ibid., s. 187<\/p>\n

[14]<\/a>  Ibid., s. 194<\/p>\n

[15]<\/a>  Ibid., s. 189<\/p>\n

[16]<\/a>  Ibid., s. 98 a n\u00e1sl.<\/p>\n

[17]<\/a>  Ibid., s. 191 a n\u00e1sl.<\/p>\n

[18]<\/a>  Ibid., s. 80<\/p>\n

[19]<\/a>  Ibid., s. 81<\/p>\n

[20]<\/a>  Ibid., s. 84<\/p>\n

[21]<\/a>  Ibid., s. 132<\/p>\n

[22]<\/a>  Ibid., s. 151<\/p>\n","protected":false},"author":920,"featured_media":6892,"template":"","meta":{"_acf_changed":false},"tags":[],"category_":[110113],"tags_english_":[],"class_list":["post-89896","logon_article","type-logon_article","status-publish","has-post-thumbnail","hentry","category_-zeitgeist-cs"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/logon_article\/89896","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/logon_article"}],"about":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/logon_article"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/920"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/6892"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=89896"}],"wp:term":[{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=89896"},{"taxonomy":"category_","embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/category_?post=89896"},{"taxonomy":"tags_english_","embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags_english_?post=89896"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}