{"id":89267,"date":"2018-11-13T16:57:52","date_gmt":"2018-11-13T16:57:52","guid":{"rendered":"https:\/\/logon.media\/logon_article\/cisla-vypravi-historii-zivota-cast-5\/"},"modified":"2022-10-05T21:13:56","modified_gmt":"2022-10-05T21:13:56","slug":"cisla-vypravi-historii-zivota-cast-5","status":"publish","type":"logon_article","link":"https:\/\/logon.media\/cs\/logon_article\/cisla-vypravi-historii-zivota-cast-5\/","title":{"rendered":"\u010c\u00edsla vypr\u00e1v\u00ed historii \u017eivota \u2013 \u010d\u00e1st 5"},"content":{"rendered":"<p><a href=\"https:\/\/logon.media\/cs\/logon_article\/cisla-vypravi-historii-zivota-cast-4\/\"><sup><strong>K \u010d\u00e1sti 4<\/strong><\/sup><\/a><\/p>\n<p>Jako trojka v cyklu jedna\u00a0\u2013 dv\u011b\u00a0\u2013 t\u0159i uskute\u010d\u0148uje ve vztahu mezi p\u00f3ly jedni\u010dky a\u00a0dvojky zm\u011bnu roviny, tak tak\u00e9 \u0161estka n\u00e1s vede na \u00fapln\u011b jinou \u00farove\u0148 ve vztahu mezi konkr\u00e9tn\u00edm materi\u00e1ln\u00edm sv\u011btem s\u00a0jeho duchovn\u00edm nev\u011bdom\u00edm (sv\u011btem \u010dty\u0159ky) na jedn\u00e9 stran\u011b a\u00a0st\u00e1vaj\u00edc\u00edm se duchovn\u011b v\u011bdom\u00fdm individuem (sv\u011btem p\u011btky) na stran\u011b druh\u00e9<a id=\"_ednref1\" href=\"#_edn1\" name=\"_ednref1\">[1]<\/a>.<\/p>\n<p>Cyklus \u010dty\u0159i\u00a0\u2013 p\u011bt\u00a0\u2013 \u0161est p\u0159edstavuje viditeln\u00e9 stvo\u0159en\u00ed. \u0160estka zp\u0159\u00edtom\u0148uje sv\u011bt \u017eiv\u00fdch, ve kter\u00e9m jsou \u010dty\u0159ka s\u00a0p\u011btkou vz\u00e1jemn\u011b sv\u00e1z\u00e1ny. \u0160est\u00e9ho dne stvo\u0159en\u00ed podle Genesis byl stvo\u0159en pra-rodi\u010dovsk\u00fd p\u00e1r a\u00a0t\u00edm bylo stvo\u0159en\u00ed dokon\u010deno.<\/p>\n<p>V\u00a0p\u0159\u00edrod\u011b nach\u00e1z\u00edme \u0161estku v\u00a0rozmanit\u00fdch podob\u00e1ch jako z\u00e1klad \u017eivota: uhl\u00edk, z\u00e1kladn\u00ed chemick\u00fd prvek organick\u00e9ho \u017eivota, m\u00e1 atomov\u00e9 \u010d\u00edslo\u00a06 a\u00a0po\u010det proton\u016f a\u00a0neutron\u016f v\u00a0j\u00e1d\u0159e 6. Benzenov\u00e9 j\u00e1dro, z\u00e1kladn\u00ed stavebn\u00ed k\u00e1men organick\u00fdch slou\u010denin, se stejn\u011b tak zakl\u00e1d\u00e1 na \u010d\u00edsle \u0161est. Jeho chemick\u00fd vzorec je<\/p>\n<p class=\"text-align-center\"><strong>C<sub>6<\/sub> H<sub>6<\/sub><\/strong><\/p>\n<p>\u010clov\u011bk pot\u0159ebuje jako sv\u016fj z\u00e1klad \u017eivota stvo\u0159en\u00fd sv\u011bt (rovinu \u010dty\u0159ky). Ten se op\u011btovn\u011b vrac\u00ed zp\u011bt do sv\u011btla. Ob\u011b \u010d\u00e1stice \u010dty\u0159i a\u00a0p\u011bt se pokou\u0161ej\u00ed p\u0159es princip \u0161estky navz\u00e1jem splynout<a id=\"_ednref2\" href=\"#_edn2\" name=\"_ednref2\">[2]<\/a>.<\/p>\n<p>Geometrie n\u00e1s vede v\u00a0dvourozm\u011brn\u00e9m prostoru k\u00a0\u0161estic\u00edp\u00e9 hv\u011bzd\u011b. Davidova hv\u011bzda sest\u00e1v\u00e1 z\u00a0jednoho shora dol\u016f klesaj\u00edc\u00edho troj\u00faheln\u00edku\u00a0\u2013 co\u017e si m\u016f\u017eeme p\u0159edstavit jako materializuj\u00edc\u00edho se ducha\u00a0\u2013 a\u00a0jednoho zdola nahoru sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edho troj\u00faheln\u00edku\u00a0\u2013 p\u0159edstavuj\u00edc\u00edho zduchov\u0148uj\u00edc\u00ed se hmotu. Oba tyto pohyby, dol\u016f a\u00a0nahoru, materilizuj\u00edce se a\u00a0produchov\u0148uj\u00edc\u00ed se, p\u0159edstavuj\u00ed jednotu. I\u00a0zde je z\u0159ejm\u00e1 nutnost polarity.<\/p>\n<p>\u010ctvernost v\u00a0prostoru je geometricky p\u0159edstavov\u00e1na krychl\u00ed, kter\u00e1 je ohrani\u010dena \u0161esti \u010dtverci. Krychle rozlo\u017een\u00e1 do roviny vytv\u00e1\u0159\u00ed k\u0159\u00ed\u017e a\u00a0t\u00edm ukazuje \u010dtvernost jako sv\u016fj z\u00e1klad.<\/p>\n<p>\u0160estka pat\u0159\u00ed k\u00a0dokonalosti, proto\u017ee zp\u016fsobuje dokonalost ve sv\u011bt\u011b. \u017didov\u0161t\u00ed mystikov\u00e9 a\u00a0kabalist\u00e9 to vyj\u00e1d\u0159ili n\u00e1zvem \u0161est\u00e9 sef\u00edry, jej\u00ed\u017e jm\u00e9no je <em>Tiferet<\/em>, \u201eKr\u00e1sa\u201c.<\/p>\n<p>Mezi \u010d\u00edsly je \u0161estka ozna\u010dov\u00e1na jako dokonal\u00e9 \u010d\u00edslo, proto\u017ee sou\u010det jej\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed op\u011bt d\u00e1v\u00e1 \u0161est:<\/p>\n<p class=\"text-align-center\"><strong>1\u00a0+ 2\u00a0+ 3\u00a0= 6<\/strong><\/p>\n<p><img fetchpriority=\"high\" decoding=\"async\" class=\" size-full wp-image-68722\" title=\"\" src=\"http:\/\/logon.media\/wp-content\/uploads\/2018\/11\/honeycomb.png\" alt=\"honeycomb\" width=\"227\" height=\"228\" srcset=\"https:\/\/logon.media\/wp-content\/uploads\/2018\/11\/honeycomb.png 227w, https:\/\/logon.media\/wp-content\/uploads\/2018\/11\/honeycomb-150x150.png 150w, https:\/\/logon.media\/wp-content\/uploads\/2018\/11\/honeycomb-24x24.png 24w, https:\/\/logon.media\/wp-content\/uploads\/2018\/11\/honeycomb-36x36.png 36w, https:\/\/logon.media\/wp-content\/uploads\/2018\/11\/honeycomb-48x48.png 48w\" sizes=\"(max-width: 227px) 100vw, 227px\" \/><\/p>\n<p>\u0160estka je \u010d\u00edslo dovr\u0161en\u00e9 organizace ve hmot\u011b. Umo\u017e\u0148uje nap\u0159. konstrukci souvisl\u00e9 plochy beze sp\u00e1r. \u010c\u00edslem \u0161est byl charakterizov\u00e1n ide\u00e1ln\u00ed st\u00e1t. Tento symbol n\u00e1m p\u0159\u00edroda ukazuje tak\u00e9 ve tvaru v\u010del\u00edch bun\u011bk.<\/p>\n<p>Mnoh\u00e9 p\u0159\u00edklady v\u00a0p\u0159\u00edrod\u011b n\u00e1m dovoluj\u00ed pochopit, \u017ee zjeven\u00ed jednoty a\u00a0dokonalosti je umo\u017en\u011bno teprve pomoc\u00ed polarity. Sn\u011bhov\u00e1 vlo\u010dka vznik\u00e1 tak, \u017ee na j\u00e1dru (zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed) se krystalizac\u00ed vody vytv\u00e1\u0159\u00ed \u0161estic\u00edp\u00e1 hv\u011bzda. Bez tohoto j\u00e1dra by nemohla vzniknout p\u016fvabn\u00e1 struktura sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky.<\/p>\n<p>Polarita a\u00a0odd\u011blenost tud\u00ed\u017e nevylu\u010duj\u00ed dokonalost, n\u00fdbr\u017e k\u00a0n\u00ed vedou. T\u00edmto zp\u016fsobem m\u016f\u017ee b\u00fdt dokonal\u00e9 pochopeno v\u011bdom\u00edm.<\/p>\n<p>\u0160estka je tak\u00e9 \u010d\u00edslem sexu\u00e1ln\u00ed s\u00edly \u010dlov\u011bka, kter\u00e1 nut\u00ed k\u00a0jednot\u011b a\u00a0dokonalosti. Jej\u00ed kone\u010dn\u00fd c\u00edl p\u0159esahuje spojen\u00ed mu\u017ee a\u00a0\u017eeny. C\u00edlem je nakonec alchymick\u00e1 svatba, spojen\u00ed o\u010di\u0161t\u011bn\u00e9 du\u0161e s\u00a0v\u011b\u010dn\u00fdm Duchem. V\u00a0poh\u00e1dk\u00e1ch a\u00a0m\u00fdtech je to zn\u00e1zor\u0148ov\u00e1no rozli\u010dn\u00fdmi obrazy.<\/p>\n<p>Zp\u016fsob, jak\u00fdm \u010dlov\u011bk pou\u017e\u00edv\u00e1 sexu\u00e1ln\u00ed s\u00edlu, z\u00e1vis\u00ed na jeho svobodn\u00e9m rozhodnut\u00ed. M\u016f\u017ee b\u00fdt zma\u0159ena v\u00a0povrchnosti nebo se st\u00e1t pramenem intuice a\u00a0tv\u016fr\u010d\u00ed s\u00edly na vy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni, kter\u00e1 obklopuje l\u00e1skou v\u0161echny a\u00a0v\u0161echno.<\/p>\n<p>\u010c\u00edslo \u0161est u\u010d\u00ed, \u017ee r\u016fst, \u00faplnost a\u00a0jednota se mohou zjevit, a\u017e kdy\u017e z\u00edsk\u00e1me schopnost rozli\u0161ov\u00e1n\u00ed. Je-li tato schopnost dokonal\u00e1, pak \u0161estka zaru\u010duje vyv\u00e1z\u00e1n\u00ed se ze zemsk\u00e9ho spojen\u00ed a\u00a0p\u0159ekro\u010den\u00ed hranic tohoto sv\u011bta. V\u00a0t\u00e9 m\u00ed\u0159e zahrnuje cyklus <strong>4\u00a0\u2013 5\u00a0\u2013 6<\/strong> cestu vnit\u0159n\u00edho t\u0159\u00edben\u00ed a\u00a0o\u010di\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed vn\u00edm\u00e1n\u00ed, pocit\u016f, cht\u011bn\u00ed a\u00a0jedn\u00e1n\u00ed. Proto je nutn\u00e9 vyvinout a\u00a0upevnit sebediscipl\u00ednu.<\/p>\n<p>T\u00edmto zp\u016fsobem p\u0159ech\u00e1z\u00edme k\u00a0sedmi\u010dce.<\/p>\n<p><a href=\"https:\/\/logon.media\/cs\/logon_article\/cisla-vypravi-historii-zivota-cast-6\/\"><sup><strong>K \u010d\u00e1sti 6<\/strong><\/sup><\/a><\/p>\n<hr \/>\n<p><a id=\"_edn1\" href=\"#_ednref1\" name=\"_edn1\">[1]<\/a> Michael Stelzner, <em>Die Weltformel der Unsterblichkeit<\/em>, s.\u00a062 ff<\/p>\n<p><a id=\"_edn2\" href=\"#_ednref2\" name=\"_edn2\">[2]<\/a> Michael Stelzner, <em>Weltformel<\/em>, s.\u00a067 ff<\/p>\n","protected":false},"author":920,"featured_media":3689,"template":"","meta":{"_acf_changed":false},"tags":[],"category_":[110087],"tags_english_":[],"class_list":["post-89267","logon_article","type-logon_article","status-publish","has-post-thumbnail","hentry","category_-science-cs"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/logon_article\/89267","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/logon_article"}],"about":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/logon_article"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/920"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3689"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=89267"}],"wp:term":[{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=89267"},{"taxonomy":"category_","embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/category_?post=89267"},{"taxonomy":"tags_english_","embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags_english_?post=89267"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}