B\u00e1bu\u0161ky jsou slavn\u00e9 rusk\u00e9 panenky obsa\u017een\u00e9 jedna v druh\u00e9. Jejich p\u016fvod se pravd\u011bpodobn\u011b vztahuje k japonsk\u00e9 so\u0161ce Buddhy, vy\u0159ez\u00e1van\u00e9 ze d\u0159eva, kter\u00e1 dorazila do Moskvy na konci 19. stolet\u00ed. P\u0159ivezl ji Savva Mamontov, zakladatel um\u011bleck\u00e9ho kruhu kolonie Abramtsevo. Japonsk\u00fd Buddha obsahoval uvnit\u0159 \u010dty\u0159i men\u0161\u00ed identick\u00e9 so\u0161ky. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee japonsk\u00e9 dut\u00e9 panenky jsou obvykle ve skupin\u011b po sedmi, a \u0159\u00edk\u00e1 se, \u017ee p\u0159edstavuj\u00ed vnit\u0159n\u00ed bohy.<\/p>\n
Chceme se bavit o tom, jak moc o n\u00e1s tyto panenky vypov\u00eddaj\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm o na\u0161em vztahu ke hr\u00e1m a o zp\u016fsobu, jak n\u00e1s hry ovliv\u0148uj\u00ed. B\u00e1bu\u0161ky jsou fragmentem nekone\u010dna a z\u00e1rove\u0148 se podobaj\u00ed na\u0161im \u017eivot\u016fm. Ve skute\u010dnosti, jakkoli paradoxn\u011b to m\u016f\u017ee vypadat, se nyn\u00ed v\u00ed, \u017ee existuj\u00ed nekone\u010dna obsa\u017een\u00e1 ve v\u011bt\u0161\u00edch nekone\u010dnech. Nekone\u010dn\u00e1 mno\u017eina iracion\u00e1ln\u00edch \u010d\u00edsel se pova\u017euje za v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e nekone\u010dn\u00e1 mno\u017eina racion\u00e1ln\u00edch \u010d\u00edsel a oboj\u00ed je obsa\u017eeno v nekone\u010dn\u00e9 mno\u017ein\u011b re\u00e1ln\u00fdch \u010d\u00edsel. Na druhou stranu, pokud stanov\u00edme, \u017ee \u017eivot, kter\u00fd vedeme, je mno\u017einou her, ve kter\u00fdch jsme v\u00e1z\u00e1ni dodr\u017eov\u00e1n\u00edm pravidel, uv\u011bdom\u00edme si, \u017ee existuj\u00ed mikroperspektivn\u00ed hry obsa\u017een\u00e9 v makroperspektivn\u00edch.<\/p>\n
V t\u00e9to analogii hra \u017eivota ve spole\u010dnosti obsahuje hru rodinn\u00e9ho \u017eivota, ta obsahuje hru milostn\u00e9ho \u017eivota, ta zas obsahuje hru individuality. V praxi je obt\u00ed\u017en\u00e9 ur\u010dit, kter\u00e1 hra je obsa\u017eena v kter\u00e9. Mo\u017en\u00e1, \u017ee v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e1 posloupnost nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e1 anebo se to li\u0161\u00ed od osoby k osob\u011b (z\u00e1le\u017e\u00ed na priorit\u00e1ch ka\u017ed\u00e9ho jedince). Ale zd\u00e1 se, \u017ee d\u0159\u00edve nebo pozd\u011bji nevyhnuteln\u011b zjist\u00edme, \u017ee tento vztah omezen\u00ed existuje a \u017ee formuje strukturu na\u0161ich \u017eivot\u016f. Pod\u00edv\u00e1me-li se ven, vid\u00edme otev\u0159en\u00fd syst\u00e9m, kde spolu interaguje n\u011bkolik syst\u00e9m\u016f vym\u011b\u0148uj\u00edc\u00edch si vz\u00e1jemn\u011b vstupy a v\u00fdstupy. A my, maj\u00edce v\u0161e domn\u011ble pod kontrolou, se lad\u00edme na podm\u00ednky, kter\u00e9 ka\u017ed\u00e1 hra ukl\u00e1d\u00e1, kdy\u017e se c\u00edt\u00edme b\u00fdt integrovan\u00ed do syst\u00e9mu. Nebo je odm\u00edt\u00e1me, pokud vn\u00edm\u00e1me syst\u00e9m jako v\u011bzen\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1s zbavuje autonomie.<\/p>\n
Hled\u00e1me autonomii, ale pokud se znova na sebe pod\u00edv\u00e1me, jako bychom byli vn\u011b syst\u00e9mu, vid\u00edme zm\u011b\u0165 faktor\u016f, kter\u00e9 podmi\u0148uj\u00ed na\u0161e volby. Podm\u00ednky kultury, chov\u00e1n\u00ed a \u00fasil\u00ed zam\u011bstnavatele ur\u010duj\u00ed pravidla hry pr\u00e1ce, stejn\u011b jako podm\u00ednky rodinn\u00e9ho \u017eivota n\u00e1m ur\u010duj\u00ed pravidla pro rodinnou hru a podm\u00ednky milostn\u00e9ho \u017eivota, \u017eivota ve \u0161kole a \u017eivota, kdy\u017e nepracujeme, n\u00e1m ur\u010duj\u00ed pravidla hry p\u00e1r\u016f, hry student\u016f a hry nezam\u011bstnan\u00fdch. Je t\u011b\u017ek\u00e9 spat\u0159it, kde to za\u010d\u00edn\u00e1 a kde to kon\u010d\u00ed.<\/p>\n
Z toho d\u016fvodu jsme nuceni doj\u00edt k z\u00e1v\u011bru, \u017ee v\u00edra v to, \u017ee m\u00e1me autonomii je vpodstat\u011b iluzorn\u00ed. Nem\u00e1me ani svou vlastn\u00ed autonomii, proto\u017ee nejsme nic v\u00edc ne\u017e postavy pou\u017e\u00edvan\u00e9 ostatn\u00edmi v jejich vlastn\u00edch hr\u00e1ch, a\u0165 se n\u00e1m to l\u00edb\u00ed nebo ne. Sami se st\u00e1v\u00e1me herci, kter\u00e9 p\u0159edstavujeme. Od ran\u00e9ho d\u011btstv\u00ed jsme vedeni ke hran\u00ed. Na\u0161i rodi\u010de n\u00e1s sleduj\u00ed jako prvn\u00ed div\u00e1ci na\u0161ich pohyb\u016f, \u010dekaj\u00edce na na\u0161e nejlep\u0161\u00ed p\u0159edstaven\u00ed. Jsme chr\u00e1n\u011bni p\u0159ed byt\u00edm t\u00edm, k\u00fdm skute\u010dn\u011b jsme, proto\u017ee chceme naplnit o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed ostatn\u00edch i o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 pova\u017eujeme za vlastn\u00ed. Jak m\u016f\u017eeme m\u00edt autonomii, kdy\u017e se n\u00e1\u0161 \u017eivot scvrk\u00e1v\u00e1 na pokus dos\u00e1hnout norem, kter\u00e9 n\u00e1m ur\u010duj\u00ed hry, do nich\u017e jsme vr\u017eeni?<\/p>\n
Prrr! Moment. Proto\u017ee hrajeme hru psan\u00ed, mus\u00edme ps\u00e1t zp\u016fsobem, jak\u00e9mu, jak si mysl\u00edme, porozum\u00edte, ale to u\u017e jsme ten \u00favod do her p\u0159\u00edli\u0161 nat\u00e1hli. \u00dast\u0159edn\u00ed t\u00e9ma toho, co \u010dtete, jsou elektronick\u00e9 hry. Trh s nimi je jedn\u00edm z nejrychleji rostouc\u00edch a za\u010dne ve va\u0161em v\u00fdkladu hr\u00e1t svou roli.<\/p>\n
Elektronick\u00e9 hry se na dlouhou dobu staly obl\u00edben\u00fdmi a jsou obvi\u0148ov\u00e1ny z toho, \u017ee n\u00e1s vytrhuj\u00ed z reality (jako kdyby p\u0159ed nimi nebylo nic podobn\u00e9ho, co by to nesvedlo). Elektronick\u00e9 hry jsou hry v r\u00e1mci her a subsyst\u00e9m mezi mnoh\u00fdmi jin\u00fdmi. Ale sp\u00ed\u0161e ne\u017e jak\u00fdkoli zp\u016fsob \u00faniku, hry poskytuj\u00ed interakci, dovoluj\u00ed n\u00e1m realizovat na\u0161e touhy po heroismu, dovednostech, strategii a tak d\u00e1le. Na rozd\u00edl od re\u00e1ln\u00e9ho \u017eivota, p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed n\u00e1m velmi jasn\u00e9 z\u00e1m\u011bry: uk\u00e1\u017eou n\u00e1m dop\u0159edu cestu, rad\u00ed zkratky, n\u00e1stroje a odm\u011bn\u00ed ka\u017ed\u00fd \u00fasp\u011bch. Na\u0161e tresty nejsou tak v\u00e1\u017en\u00e9. Ve h\u0159e mohu eliminovat nep\u0159\u00e1tele a dostat se a\u017e k bodu smrti, ale st\u00e1le mohu vst\u00e1t ze sv\u00e9 ergonomick\u00e9 \u017eidle a sn\u00edst si sv\u016fj sendvi\u010d s ke\u010dupem, zklaman\u00fd, ale nezran\u011bn\u00fd. Ze v\u0161ech \u201e\u00fanik\u016f z reality\u201c, co m\u00e1me, n\u00e1m hry nejv\u00edce umo\u017e\u0148uj\u00ed na\u0161e zasahov\u00e1n\u00ed. V nich jsme svobodn\u00ed a mysl\u00edme si, \u017ee jsme autonomn\u00ed, jak jsme se zm\u00ednili v odstavc\u00edch v\u00fd\u0161e.<\/p>\n
Proto\u017ee hry zrcadl\u00ed skute\u010dn\u00fd \u017eivot \u2013 takov\u00fd, kde 3D nevy\u017eaduje br\u00fdle \u2013 jsou zdrojem sebepozorov\u00e1n\u00ed. Jejich obliba ukazuje, \u017ee unik\u00e1me z ne\u0161t\u011bst\u00ed, proto\u017ee v nich chceme v\u011bd\u011bt, kam j\u00edt, b\u00fdt svobodn\u00ed vybrat si cestu, nal\u00e9zat poklady\u2026<\/p>\n
Chceme p\u0159esn\u00e9 rady a instrukce a hry n\u00e1m to nab\u00edz\u00ed. Ale my se v nich nikdy pln\u011b nerealizujeme, proto\u017ee hled\u00e1me vn\u011b n\u00e1s samotn\u00fdch to, co lze nal\u00e9zt pouze uvnit\u0159. Chod\u00edme vn\u011bj\u0161\u00edmi cestami a hrajeme imituj\u00edc\u00ed hry. Hrami klameme sv\u00e9 instinkty. Poskytuj\u00ed n\u00e1m n\u011bco jemn\u011bj\u0161\u00edho, ale toto n\u011bco je pouze odrazem t\u00e9to strany, n\u00e1sobek toho sam\u00e9ho. Tak\u017ee i kdy\u017e hry p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed do\u010dasn\u00e9 uspokojen\u00ed, nec\u00edt\u00edme se d\u00edky nim kompletn\u00ed.<\/p>\n
Nicm\u00e9n\u011b autonomii m\u016f\u017eeme z\u00edskat, kdy\u017e se na\u0161e jedn\u00e1n\u00ed zam\u011b\u0159\u00ed na vnit\u0159n\u00ed cestu. Pouze potom, unaveni z vn\u011bj\u0161\u00edch her, za\u017eijeme svobodu. Jako s b\u00e1bu\u0161kou. A\u017e projdeme jednotliv\u00fdmi stupni, to jest a\u017e pozn\u00e1me a p\u0159ekon\u00e1me ka\u017ed\u00e9 dal\u0161\u00ed \u201ej\u00e1\u201c v n\u00e1s, najdeme posledn\u00ed malou panenku, tu nejmen\u0161\u00ed, tu nejopravdov\u011bj\u0161\u00ed, tu jedinou, kter\u00e1 nem\u016f\u017ee b\u00fdt rozd\u011blena. To je konec hry a za\u010d\u00e1tek reality.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3294,"template":"","meta":{"_acf_changed":false},"tags":[],"category_":[110087],"tags_english_":[],"class_list":["post-89108","logon_article","type-logon_article","status-publish","has-post-thumbnail","hentry","category_-science-cs"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/logon_article\/89108","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/logon_article"}],"about":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/logon_article"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3294"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=89108"}],"wp:term":[{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=89108"},{"taxonomy":"category_","embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/category_?post=89108"},{"taxonomy":"tags_english_","embeddable":true,"href":"https:\/\/logon.media\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags_english_?post=89108"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}